ZPRÁVY/SPRÁVY ČSEtS - December 2001, č. 15

28. etologická konferencia očami účastníkov

Helena Chaloupková

Letos v květnu jsem se po druhé zúčastnila etologické konference, která se konala v Račkovej Dolině na Slovensku. Byla jsem velmi ráda, že se konference jednou pořádá v Čechách a podruhé na Slovensku, kam jsem měla příležitost se opět po dlouhé době podívat.
Místo konání bylo velmi pěkné, počasí skvělé a příroda nádherná. První den konference se tématicky rozdělil mezi hospodářská a volně žijící zvířata. Kromě přednášek bylo možné vidět i celkem větší počet posterů, a to nejen z Česka a Slovenska, ale i z Polska. Dokonce i některé přednášky přednesli kolegové z Polska, bohužel v polštině, což mě velmi překvapilo. Konec prvního dne byl zakoupen "společenskou” večeří, perfektně připravenou a bohatou na dobré jídlo i pití.
Druhý den konference byl kromě již zmíněných témat doplněn ještě o tradiční přednášky o chování psů v domácnostech. Odpoledne bylo vyhrazeno procházce krásnou přírodou Račkovej doliny. Večer se konala každoroční Valná hromada ČSEtS, ve které byl mimo jiné zvolen nový výbor a rozhodlo se o novém místě konání příští etologické konference v roce 2002.
Třetí, poslední den konference se zaměřil kromě hospodářských zvírat na chování laboratorních zvířat, chování člověka a chování zvířat v zoologických zahradách. Závěrem mohu dodat, že některé příspěvky pro mě byly velmi zajímavé, a to hlavně z oblasti volně žijících zvířat. Některé mě zase naopak nezaujaly, zejména o etogramech hospodářských zvířat bez konkrétního řešení a jasných hypotéz. Jiné přednášky byly velmi důležité v souvislosti se zaměřením na problematiku welfare zvířat, například u nosnic a brojlerů. Věřím a těším se, že v příštím roce bude program etologické konference opět stejně bohatý a plný nových poznatků z etologie.

Pavol Surovec

Aj keď 28. etologická konferencia bola už v poradí tretia, na ktorej som sa zúčastnil, predsa ma ovládli podobné pocity ako na tej premiérovej v Modre. Boli to pocity radosti a spolupatričnosti, keďže sa stretli ľudia, ktorých zaujal ten istý vedný odbor ako mňa.
A tak sa mi znovu naskytla príležitosť uvidieť naživo ľudí, ktorých mená sa často skloňujú aj na našich prednáškach v škole. Takisto ma potešila prítomnosť ďalších zástupcov z radov študentov, s ktorými sme si mohli vymeniť poznatky o tom, ako to beží u nich. Nebolo by hádam na škodu, ak by sa v budúcich rokoch počet študentov na konferenciách ešte zvyšoval.
Čo sa týka príspevkov, myslím si, že spomedzi veľkého počtu prednášok si každý našiel niečo, čo ho zaujalo a uspokojilo. Akurát ma mrzí nepomer v početnom zastúpení jednotlivých sekcií, kde neohroziteľne vládne etológia hospodárskych zvierat.
Každopádne musím konštatovať, že už teraz sa teším na nasledujúcu konferenciu, ktorá asi nezaostane za predošlými a bude mať charakter príjemného stretnutia v malebnom prostredí, kde sa dá o kadečom živo podiskutovať.

Uznesenie valného zhromaždenia Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti Račkova dolina – Vysoké Tatry, 4. 5. 2001

zapísal Martin Novacký

1. Valné zhromaždenie Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti v počte 40 prítomných členov, berie na vedomie správu o činnosti za rok 2000/2001, ktorú predniesla doterajšia predsedkyňa výboru Doc. MVDr. Eva Baranyiová, CSc.

2. Valné zhromaždenie zobralo na vedomie správu o hospodárení Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti v roku 2000/2001, ktorú predniesol Dr. Bilčík a Dr. Maletínská.

3. Valné zhromaždenie zobralo na vedomie správu Kontrolnej komisie Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti. Výdavky boli väčšie ako príjem.

4. Valné zhromaždenie zobralo na vedomie a potvrdzuje návrh výboru o zvýšení členského príspevku pre členov Českej a slovenskej etologickej spoločnosti na 200 Kč a Sk a 100 Kč a Sk pre dôchodcov a študentov. Za návrh hlasovalo 39 členov, 1 člen nehlasoval, prítomných bolo 40.

5. Valné zhromaždenie jednohlasne odsúhlasilo prijatie nových 10 členov do Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti: Tereza Adamová, Petra Bémová, Ema Knotková, Martina Konečná, Alena Kozlová, RNDr. Jana Margetínová, Mgr. Tomáš Matyaštík, Marek Rajman, Dušana Slobodová, Vendula Sychrová.

6. Valné zhromaždenie zobralo na vedomie správu Volebnej komisie a schválilo zloženie nového výboru Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti pre rok 2001/2002 v tomto zložení: Illmannová, Bilčík, Suchochleb, Kršková, Víchová, Juhás, Žďárek.

7. Valné zhromaždenie zvolilo Revíznu komisiu v zložení Chaloupková, Kubíková

8. Valné zhromaždenie vyslovilo odstupujúcemu výboru Českej a Slovenskej etologickej spoločnosti za roky 2000/2001 abso-lutórium.

Odstupujúci výbor

Výroční zpráva o finančním hospodaření České a Slovenské etologické společnosti za rok 2000

Jitka Maletínská, pokladník ČSEtS

Stav k 31. 12. 1999	13.337.71 Kč
u Čs. spořitelny (účet č. 375159-018) (bilanční výpis č.29)	8.881.41 Kč
pokladní hotovost	4.456.30 Kč

ROK 2000

PŘÍJMY CELKEM	23.020.73 Kč
členské příspěvky	6.040.00 Kč
úroky u Čs. spořitelny	30.73 Kč
poplatky přihlášených na 27. Etologickou konferenci	13.950.00 Kč
ostatní příjmy (Nadace na ochranu zvířat)	3.000.00 Kč
VÝDAJE CELKEM	24.306.60 Kč
náklady na 27. Etologickou konferenci	11.362.10 Kč
poštovné	2.539.00 Kč
poplatky Čs. spořitelně (za vedení účtu)	2.323.00 Kč
kopírování materiálů ČSEtS, tisk sborníku, FE I.	6.607.30 Kč
kancelářské potřeby	1.475.20 Kč
Stav k 31. 12. 2000	12.051.84 Kč
u Čs. spořitelny (bilanční výpis č. 29)	5.324.04 Kč
pokladní hotovost	6.727.80 Kč

Praha 20. 1. 2001

Hospodárenie ČSEtS na Slovensku 2000/2001

Boris Bilčík

Stav ku dňu 1. 1. 2000	886,05 Sk
členské príspevky	+ 1 492,00 Sk
úroky	+ 55,12 Sk
poplatky	- 118,00 Sk
Zostatok ku dňu 31. 12. 2000	2 315,17 Sk
úroky	+ 11,45 Sk
poplatky	- 80,00 Sk
Stav ku dňu 30. 4. 2001	2 246.62 Sk

Ivanka pri Dunaji, 2. 5. 2001

Prohlášení výboru ČSEtS

Vážení členové ČSEtS,
nový výbor společnosti virtuálně zasedl a navrhl následující změny v ČSEtS v pořádání konferencí České a Slovenské etologické společnosti a změny ve Zprávách/Website

1. Konference České a Slovenské etologické společnosti

Hlavní úkol výboru vidíme ve zvýšení úrovně a atraktivity Etologické konference. Měla by být skutečně přitažlivou a užitečnou konferencí jak pro ty, kteří se již etologií zabývají, tak pro nové zájemce o tento obor. Snahou výboru je přilákat na konferenci nové lidi, zvláště studenty, kterým by konference měla být odpovědnou a seriózní průvodkyní prvními vědeckými zkušenostmi. Není pro ně jednoduché orientovat se ve vědě a osvojit si principy vědecké práce tak, aby jejich výsledky byly obhajitelné a publikovatelné na mezinárodní úrovni. Jedním ze smutných dědictví totality je, že lidé, kteří nikdy nic nepublikovali a sami mají problémy orientovat se v oboru, se mohou stát školiteli diplomové či disertační práce. Etologická konference je pro mnoho studentů první příležitostí, jak veřejně představit své výsledky a diskutovat o nich, už proto by konference měla být kvalitním vědeckým setkáním.

Organizace konference

Výbor zajistí kvalitní přehledné přednášky, které přinesou něco nového (nejen pro studenty), a osloví přednášející nejméně půl roku před konferencí.
Přihlášené konferenční příspěvky je nutné posuzovat již na úrovni abstraktu. Vzhledem k obvyklému počtu přihlášených přípěvků je reálné, aby byl každý abstrakt posouzen dvěma nezávislými posuzovateli z řad publikačně aktivních členů ČSEtS.
Kritéria pro přijetí abstraktu přednášky a posteru najdete na jiném místě v tomto Zpravodaji. Z příspěvku musí být čtenáři zřejmé, že jde o něco nového, a že uvedené výsledky jsou publikovatelné. Posuzovatelé musí být zkušenými odborníky, kteří mají alespoň 5 publikací v recenzovaných vědeckých časopisech během posledních pět let (od roku 1996). Větší prostor by měl být věnován posterům. Na velkých mezinárodních konferencích je ctí mít přednášku, vzhledem k přetlaku zájemců o ústní sdělení je řada příspěvků (a to i mezinárodně uznávaných lidí) přeřazena do kategorie poster. Tento systém bychom rádi zavedli i do organizace naší konference. Cílem jsou kvalitnější ústní sdělení a více prostoru pro diskusi. Pro zdárný průběh tohoto postupu je však nutné zvolit dřívější termín odeslání abstraktů. Pro konferenci v příštím roce navrhujeme termín 15.2.2002.
Prezentovaný poster by měl také odpovídat mezinárodním standardům. To se netýká např. kvality tisku, neboť tisk posteru jako celku je finančně poměrně náročný. Nicméně struktura, jasnost a čitelnost posteru by měla odpovídat mezinárodním zvyklostem. Stručný návod, jak vyrobit poster, najdete rovněž v tomto zpravodaji. Žádáme vystavovatele posterů z mezinárodních konferencí, aby je přivezli ukázat na příští etologickou konferenci v r.2002. Navrhujeme ocenit nejlepší studentskou přednášku a poster (knihou nebo CD). Další konferenční novinkou je reorganizace sekcí. Třídění podle zkoumaných zvířat (volně žijící, hospodářská zvířata atd.) bude nahrazeno funkčním behaviorálním členěním (welfare zvířat, rodičovské chování atp.). Myslíme si, že toto členění umožní konstruktivnější diskusi konkrétní problematiky a nováčkům pomůže lépe se zorientovat v současné etologii.
Rádi bychom obnovili tradici promítání diapozitivů, protože máme mezi námi zdatné cestovatele, kteří jsou zároveň výbornými fotografy.

2. Změny ve Zprávách a Website (www.csets.sk)

Naše Zprávy mohou být pochopitelně dobré jen tehdy, pokud budou lidé ochotni spolupracovat. Nikdy to nemůže být produkt jednoho člověka. Proto, máte-li kdokoli zájem podělit se s kolegy o zážitky z četby, konferencí, zoologických výjezdů, námitkami vůči výboru apod., napište nám o tom.
Domníváme se, že hlavně pro studenty je užitečné mít přehled o tom, jaké práce naši členové publikovali. Pro dobrou orientaci bychom měli mít databázi publikací členů Etologické společnosti v impaktovaných časopisech, kterou bychom každý rok aktualizovali na webových stránkách, případně ji vytiskli ve Zprávách. Plánujeme průběžně aktualizovat informace o nových knihách, v případě ochotných čtenářů i formou krátkých recenzí. Pokládáme to za důležitou inspiraci nejen pro studenty.
Dále navrhujeme, aby byly ve Zprávách zveřejněny abstrakty diplomových a disertačních prací (max. rozsah jedna strana). Plánujeme také napsat koncept metodologie ústní prezentace, který by měl sloužit jako instrukce začínajícím autorům s uveřejněním jejich výsledků.
Máte-li k uvedeným návrhům jakékoliv připomínky nebo dotazy, budeme rádi, když nám je napíšete (Gudrun Illmannová, illmannova@vuzv.cz, nebo Jitka Víchová, vichova@vuzv.cz, VÚŽV Praha – Uhříněves, Přátelství 815, 104 00 Praha 10 – Uhříněves, heslo: ČSEtS).

Šťastné vánoce a veselý rok 2002 Vám přeje

výbor ČSEtS

Pozvánka na 29. etologickou konferenci ČSEtS

Organizační výbor 29. etologické konference si Vás dovoluje pozvat ve dnech 9. – 11. 5. 2002 do areálu Junior Centra na břehu Sečské přehrady v Železných horách.

V roce 2002 se konference vrací na místo činu z roku 1996, do areálu Junior Centra, a. s. na břeh Sečské přehrady v Železných horách. Konference bude tradičně třídenní, koná se 9. až 11. května 2002. Ubytování je zajištěno v areálu Junior Centra, a. s. v ceně 240 Kč za noc, studenti mohou využít méně komfortní variantu bydlení v ceně 120 Kč za noc. Plná penze stojí 180 Kč na den. Podrobnější informace o platbách najdete na přihlášce, kterou jste obdrželi v obálce spolu se Zpravodajem, a elektronicky dostupní členové také e-mailem jako přílohu. Z organizačních důvodů (více v tomto Zpravodaji) byl termín odeslání abstrakt sjednocen s termínem odeslání přihlášek. Tento termín byl stanoven na 15.2. 2002. Prosíme účastníky, aby termín dodrželi, rádi bychom se vyhnuli tradičnímu chvatu krátce před konferencí. Rovněž žádáme, aby přispěvatelé upřednostňovali e-mailovou komunikaci před klasickou poštou. Abstrakta posílejte pouze v elektronické formě, tištěné texty nebudou akceptovány. Děkujeme.
Valná hromada ČSEtS se uskuteční ve čtvrtek vpodvečer a bude následována promítáním cizokrajných diapozitivů. Druhý konferenční večer bude věnován společenské zábavě, zahájené chutnou večeří a probíhající (doufáme) v kubánském rytmu. Junior Centrum, a. s. nabízí bohaté sportovní vyžití (např. volejbalové hřiště, tenisové kurty), v okolí střediska lze podnikat výpravy do Železných hor. Odvážní otužilci mohou využít nepřelidněné přehrady ke svým plaveckým radovánkám.
Příjemné strávení etologické konference v roce 2002 Vám přeje
organizační výbor

Mapa

Pravidla pro psaní abstraktu na konferenci ČSEtS 2002

Luděk Bartoš

Název abstraktu by měl dávat jasný smysl. Musí být stručný, výstižný a specifický. Je nutné, aby byl souhrnem nejdůležitějších aspektů práce vyjádřených zhuštěnou, ale srozumitelnou formou. Měl by začínat jasným uvedením cílů práce, nejlépe formulací hypotézy, která byla prací testována, uvést použitý materiál (včetně počtů sledovaných subjektů) a metody, dosažené výsledky včetně základních statistických výsledků a měl by být zakončen stručně formulovanými závěry, které by bylo vhodné uvést v samostatném odstavci. Abstrakt by měl být psán v minulém čase. Přítomný čas je možno použít případně v závěrech. S výjimkou obecně známých zkratek (např. DNA), je třeba uvést termín nejdříve v plném znění a v závorce za ním dále používaná zkratka tohoto termínu. Je třeba se vyvarovat obecným a popisným vyjádřením, která se výsledků týkají pouze nepřímo nebo jsou jen nekonkrétním přehledem. (V abstraktu by neměly být formulace jako např.: "změny byly způsobený několika faktory”, aniž by bylo konkrétně napsáno jakými faktory, "mezi skupinami byly značné rozdíly”, aniž by bylo uvedeno čím a jakým směrem - větší, početnější, častější apod. - se od sebe tyto skupiny lišily.) Abstrakta přehledových přednášek mohou mít jinou formu dle uvážení autora.
Počet slov v abstraktu (včetně nadpisu, jmen a adres autorů) nesmí přesáhnout 350 slov u abstrakt běžných přednášek a posterů a 700 slov u přehledových presentací. Pokud budou do abstraktu zařazeny ilustrace, je třeba, aby jejich plocha odpovídala ploše, kterou by zabíral text splňující limit počtu slov. Budou-li v abstraktu uváděny citace, uvádějte je v textu a ve zkrácené formě, jako je tomu například v této větě (Abrahams, M. V. & Sutterlin, A. 1999, Anim. Behav. 58: 933). Abstrakt je třeba předat v elektronické formě E-mailem ve formátu MS Word, Word Perfect, po domluvě případně i v jiném.

Vzorový text sloužící jako příklad ke zpracování abstraktu na konferenci České a Slovenské etologické konference

Josef Novák a Karel Dvořák
Vinohradská univerzita třetího věku, Vinohradská 16, 120 01 Praha 2; Výzkumný ústav čehokoliv, Na vartě 5, 382 18 Rožmberk nad Vltavou

Veškerý text napsat s použitím fontu Times New Roman 12, bez jakýchkoliv grafických úprav, tzn. bez užívání tučného písma, kurzívy apod. v nadpisu, jménech autorů a jejich adres (s výjimkou latinských názvů druhů zvířat či rostlin). Ve vlastním popisném textu abstraktu nedělejte odrážky na začátku odstavce, nedefinujte ani formát odstavců a pod., je třeba používat stále stejný font. Řádkování 1, ručně zalomený řádek (hard return) používejte výhradně na konci odstavce. Grafická úprava včetně odlišení nadpisu, autorů a jejich adres bude provedena až najednou ve sborníku abstrakt.
Atd.

Jak připravit poster?

Jitka Víchová, Luděk Bartoš

Na konferencích lze vědecké sdělení ústně přednést (viz článek v příštím Zpravodaji) nebo je vyvěsit v grafické podobě (poster) na přidělený panel. Stejně jako je omezen čas přednášky, má i plocha pro poster své omezení určené organizátorem.
Na velkých konferencích bývá posterů až několik set, tudíž je třeba věnovat velkou péči nejen obsahu, ale také vizuální stránce sdělení. Poster musí být atraktivní a srozumitelný. To znamená upoutat pozornost a tu pak udržet přehledným, čitelným a jasným vyjádřením problému. Příspěvky poskládané z několika archů papíru s textem rychle mizí, a standardem se stávají postery vytištěné v jednom celku na speciálním papíře upravené laminováním apod. Taková sdělení jednak lépe vypadají, a jednak příslušné počítačové programy pro jejich tvorbu skýtají netušené možnosti, jak vytvořit skutečně originální a vkusný poster.
Velkoplošné tiskárny nebývají běžnou součástí vybavení etologických pracovišť, proto je nezbytné konzultovat volbu software s tiskařem, neboť převody z jednoho programu do druhého jsou možným zdrojem komplikací. K osvědčeným programům patří např. Adobe Illustrator nebo CorelDraw (jsou do značné míry kompatibilní). MS PowerPoint se pro tvorbu rozměrnějších plakátů nedoporučuje (nerozumí si zpravidla s tiskárnou).
Technické parametry posteru (velikost posteru, velikost písma) bývají zpravidla uvedeny v pozvánce na konferenci. Obecně platí, že název posteru by měl být snadno čitelný ze vzdálenosti 5 – 10 m (velikost fontu v bodech cca 70-80), vlastní poster by měl být čitelný ze vzdálenosti dvou metrů, takže volíme písmo 40 – 50 bodů. Pro užití typu písma se doporučuje zásada: psaný text je čitelnější s patkami (např. Times New Roman), promítaný text či text na obrazovce je lépe čitelný bezpatkový (např. Arial). Čím méně textu poster obsahuje, tím lépe (uvádí se nejvýše 500 slov). Dlouhý souvislý text je pro přehlednost a rychlé pochopení sdělení nevhodný, nahrazuje se schématy či obrázky. Jednotlivé části sdělení se řadí v blocích v logickém sledu (shora dolů, zleva doprava), nejdůležitější části (hypotézy, souhrn) se dále zvýrazňují barevně, orámováním apod. Dnešní programy a parametry tiskáren umožňují natolik kvalitní tisk, že není třeba se omezovat při volbě pozadí, stínování, fotografií apod. Pozadí by však v žádném případě nemělo odvádět pozornost od textu, a nemělo by proto být dominujícím optickým prvkem.

Obvyklá struktura posteru:
· Nadpis (heading): obsahuje nadpis (krátký, výstižný, čitelný z několika metrů), adresu autora. V zahraničí je běžnou součástí hlavičky posteru malá fotografie autora, aby neměl účastník problém vyhledat autora a položit mu případné otázky.
· Cíl (objectives): představuje jednou větou vyjádřený cíl práce.
· Úvod do problematiky (introduction): pouze fakta týkající se bezprostředně daného problému, vyvarovat se obecných vět, např. "maso je nepostradatelnou součástí lidského jídelníčku".
· Otázka(y) (questions, hypothesis): nejlépe formou jasně a stručně formulovaných hypotéz (je možno zařadit již v cílech).
· Materiál, metody (methods): v bodech, obrázky, schémata.
· Výsledky (results): uvádějí pouze zjištění vztahující se k testovaným hypotézám. Výsledky se doporučuje uvádět pokud možno zásadně formou grafů, nikoliv tabulek. Pokud je z nějakých důvodů nutné tabulku použít, neměla by přesahovat rozměr 3 x 3, jinak o ní čtenář rychle ztrácí zájem.
· Shrnutí (conclusions): v bodech odpovědi na otázky, stěžejní závěry.
· Literatura (references): uvedení citací záleží na úvaze autora, nejdůležitější prameny ve zkráceném formě, např. Novák, P., Autor, S., 2001: How to make a poster? Animal Science, 45: 43-44.

Všechny části posteru musí být věcné, srozumitelné a přehledné.

Postery na konferenci ČSEtS 2002

Autoři posterů odešlou v přihlášce abstrakt stejně jako v případě ústní přednášky (pravidla pro psaní abstraktu viz jiná strana v tomto Zpravodaji). Vzhledem k vysokým cenám tisku posteru "v jednom kuse" není nutné nechat postery takto tisknout, nicméně zpracování "per partes" by mělo předvedení v jednom celku zdařile simulovat.
Výbor ČSEtS si dovoluje požádat autory vystavujících v poslední době své postery na mezinárodních konferencích, aby je s sebou přivezli jako ukázku pro začínající studenty.

ZO ZAHRANIČNÝCH KONFERENCIÍ

Další zasedání ISAE v Kalifornii

Eva Baranyiová

Ve dnech 4.-9. srpna proběhl 35. mezinárodní kongres ISAE (International Society for Applied Ethology) na půdě Unniversity of California, Davis. Její veterinární škola patří k nejlepším v zemi, a otázkám spojeným s chováním zvířat se tam věnuje na 40 pracovníků centra pro welfare zvířat již 25 let. Tento kongres se konal v USA podruhé a byl dosud nejlépe obsazeným s více než 300 účastníky; mezi nimi byla polovina postgraduálních studentů, kteří jsou již dnes nositeli pokroku poznání v této oblasti.
Stěžejním tématem letošního kongresu byla zájmová zvířata. Jim byla věnována jak plenární zasedání, tak i tři další sekce přednášek. I přes tento akcent se jimi zabývala menší část přednášek či posterů; psi byli středem zájmu třnáctkrát, kočky šestkrát, papoušci třikrát. Tradičně převládala sdělení o skotu (48), prasatech (36), drůbeži (25), ovcích (8), koních (11), myších (7). Referováno bylo i o jiných druzích, jako jsou medvědi, lvi, tygři, sloni, oryx, wapiti, norci apod. Ústní (68) a plakátová sdělení (124) byla k otázkám odstavu, managementu chovu zvířat, zkušenostem se zvířaty a interakci člověk-zvíře. Dalšími tématy byla etika, zacházení se zvířaty a transport, laboratorní zvířata, obohacení životního prostředí, sociální a sexuální chování, vliv genetických faktorů na chování, stavba hnízda a chování mateřské i abnormální.
V úvodu kongresu byl zdůrazněn pohled na chování, který zahrnuje zvíře jako celek. Znalosti o problémech chování zájmových zvířat jsou asi tam, kde byly znalosti o zvířatech hospodářských před 15 lety. Obvykle se hledá diagnóza, často bez znalostí o prostředí, v němž zvíře žije. K terapii poruch chování jsou možné dva přístupy: buď behaviorální, který bere v úvahu kontext mezi prostředím a symptomy poruch chování nebo medikamentózní, většinou redukcionistický, založený na kategorizaci stavu zvířete a použití léčiv. Analyzována byla schopnost sociálního poznávání u psů, kteří nejvíce, a to i pro vyhledávání potravy, využívají sociální signály. Byla přednesena sdělení o poruchách chování papoušků, z nichž nejčastější jsou orální a pohybové stereotypie ústící až v automutilaci. Tyto problémy často přetrvávají i po obohacení životního prostředí. Jedná se zřejmě o poruch bazálních ganglií. Ptákům v zajetí by se obohacení životní prostředí mělo obohacovat již v rané ontogeneze.
Pozornost byla věnována kognici zvířat – poznávání světa. Pokrok byl učiněn v identifikaci feromonů, navozujících zklidnění; srovnávána byla schopnost 11 druhů rozlišovat mezi lidmi (potkani, králíci, kuřata, skot, ovce, tuleni, lamy, emu, rhea, tučňáci, a včely). Z toho vyplývají dalekosáhlé konsekvence pro výzkum, kdy se jinak "standardizovaná zvířata" mohou lišit odpověďmi na experimentální procedury prováděné různými osobami. V ustájení pokusných zvířat dochází k posunu k tzv. sociálním klecím, kdy lze klece propojit na několik hodin denně dvířkami ovládanými zevně. Jednotlivě ustájená zvířata se mohou socializovat se sousedními (např. potkani, myši, ale i primáti). Bylo diskutováno i obohacení klecí (např. vertikálním členěním prostoru, materiálem pro stavbu nor) pro laboratorní zvířata; někteří vědci se obávají, že tak mohou být narušeny standardní podmínky pokusů. Avšak ty mohou být více narušeny změnami ve vnitřním prostředí zvířat vystavených chronickému stresu individuálního ustájení. Několik prací se zabývalo rozeznáváním lidí prasaty, psy a dojnicemi, a pozornost byla věnována i vývoji sociálních interakcí a strategií ve skupinách prasat a skotu.
Jedním z vrcholů kongresu byla přednáška (na počest D. Wood-Gushe) dr. Temple Grandinové o přenášení vědeckých poznatků do praxe zacházení se zvířaty, jejich přesunů a ustájení. Mnoho producentů sice kupuje nákladná zařízení k chovu a přesunům, ale přesto zachází se zvířaty krutě. V USA jsou denně transportovány a poráženy statisíce zvířat. Z dlouholeté práce autorky v této oblasti vyplývá, že na jatkách lze dobrým jednáním se zvířaty denně ušetřit 500-1000 dolarů. Je k tomu však třeba využívat znalostí o chování zvířat, nikoli hrubou sílu. Hnací uličky s plnými stěnami se mají pod vhodným úhlem zatáčet do oblouků a je třeba hnát menší skupiny zvířat, odstranit všechny rušivé prvky jako hadice, vlající hadry, prudký přechod mezi světlem a tmou atd. Kontrole dění na jatkách velmi pomáhá přesné měření toho, co se děje: lze sledovat efektivnost omračování, vokalizaci zvířat, uklouznutí a pády atd. Tato měření však musí být kontinuální. Např. při krutém zacházení před porážkou vokalizuje 22% skotu, zatímco při mírném zacházení pouze 7.5 %. Mnoho problémů s naháněním zvířat lze vyřešit vhodným osvětlením a blokováním výhledu. Prasata je potřebné zvykat na přítomnost člověka např. procházením mezi zvířaty ještě na farmě před odvozem. Proto je nutná také komunikace s producenty. V USA sílí tlak veřejnosti na společnosti jako McDonalds a další, aby nakupovaly maso jen tam, kde se zachází se zvířaty ohleduplně. Je však potřebné poznatky o chování zvířat zveřejňovat i v odborných časopisech a obecnějších článcích i mimo vědeckou komunitu. Podnikům s novými techno-logiemi je nutno při jejich náležitém vy-užívání pomáhat tak, aby obsluhující personál získal důvěru v nový postup a správně jej uplatňoval.
Materiály jsou zpracovány do přehledného sborníku s rejstříkem dle druhů zvířat, a rejstříkem autorským i předmětovým. K doprovodným akcím patřily i tři workshopy a technické exkurze, do centra pro záchranu dravých ptáků, v němž pracují převážně volontéři, do centra pro výzkum primátů, a do světoznámého Bohartova muzea, které má sbírky hmyzu, čítající přes 7 milionů exemplářů z celého světa. Ročně v něm přibývá přes 60 tisíc exemplářů. Muzeum sleduje populační genetiku druhů, entomologickou faunu, která např. jen v Kalifornii zahrnuje na 100 tisíc druhů, z nichž asi 9% je pro vědu nových. I letošní kongres byl velkým přínosem pro naše poznání chování zvířat, přinesl nové pohledy a především stále zřetelněji patrnou snahu proniknout do světa kognice zvířat.

Postřehy z Tübingenu

Jitka Víchová

V srpnu tohoto roku jsem se zúčastnila XXVII International Ethological Conference, konané tentokrát v německém Tübingenu. Tübingen je malé příjemné město (83 000 obyvatel) rozložené na obou březích řeky Neckar v srdci Badenska-Württemberska, 30 km jižně od Stuttgartu. Konferenci hostila místní univerzita, na jejíž 16 fakultách studuje 23 000 studentů. Prezence proběhla ve středu večer, následována večeří s chutným sladkým doplňkem. Ve čtvrtek 23. srpna o půl deváté ráno byl vyčerpávající kolotoč velmi kvalitních přednášek oficiálně zahájen. Sedmidenní maratón byl "přepůlen" nedělním volnem.
Každodenní program sestával ze dvou plenárních přednášek od 9 do 11 hodin, hodina před obědem byla věnována představení posterů (poster talks, 2 minuty, max. 2 diapozitivy nebo blány), po obědě následovaly dva bloky 15 až 25ti minutových přednášek ve 4 paralelních sekcích předělené hodinovou "kávovou pauzou" na prohlídku vystavených posterů. V pátek, sobotu a pondělí pokračoval program večerním přednáškovým blokem. Celkem bylo předneseno asi 325 ústních sdělení. Toto číslo je několikanásobkem počtu přednášek, které mohl člověk skutečně vyslechnout a vstřebat. Krom toho, že si musel vybrat ze čtyřech souběžných příspěvků a soustavně přebíhat z učebny do učebny, situaci stěžovala nestejná délka přednášek v různých sálech. Tématicky bylo ke slyšení snad vše, čím se současná etologie a jí příbuzné obory zabývají, pro všeobecný přehled podnik k nezaplacení. Osobně jsem již druhý den bojovala s únavou a soustředěností, omezila pobyt v neklima-tizované posluchárně, kde dle zákona schválnosti probíhaly nejzajímavější před-nášky, a po prezentaci vlastního posteru stále častěji upínala mysl k volné neděli. Součástí programu byly také 4 "kulaté stoly", a to o informačních teoriích, roli geomagnetického pole v orientaci živočichů, negenetické inheritanci a o roli genetiky v pochopení evoluce.
Na konferenci bylo k vidění více než 300 posterů, vystavovaných ve dvou etapách (od středy do soboty a od pondělí do středy). Posterů poskládaných z volných archů bylo pomálu, nutno sebekriticky podotknout, že téměř výhradně pocházely ze zemí bývalého východního bloku. Sama jsem si ověřila, že tisk posteru jako jednoho celku není levnou záležitostí a příprava graficky ucházejícího plakátu vyžaduje jistou technickou zdatnost, nicméně chceme-li konkurovat světu, nezbude, než se přizpůsobit. Většina autorů posterů se přihlásila do soutěže, respektive do soutěží o jeden z 5 etologických a behaviorálně ekologických časopisů. Vyhlášení výsledků proběhlo v rámci úterního společenského večera, kdy prostřednictvím Jana Havlíčka bodovala i česká (a slovenská) etologie.
Plenární přednášky byly věnovány komunikaci, kooperaci a konfliktu, sociálnímu chování emocím a genetickým a imunologickým problémům. Všechny přednášky byly velice zajímavé a podnětné. Osobně se mi velmi líbila přednáška T. Kuwamury o změnách pohlaví útesových rybek v závislosti na podmínkách. Za nejlepší a nejzáživnější přehlednou přednášku považuji tu od B. D. Terzopoulose o využití virtuální reality v etologii. Krátké filmy o tom, jak lze simulovat evoluci aneb jak naučit virtuální rybu přes noc plavat, mě skutečně nadchly. Rozepisovat se o konkrétních přednesených poznatcích není časově a prostorově možné, zájemci si mohou přečíst abstrakta všech přednášek a posterů ve sborníku (Contributions to the XXVII International Ethological Conference. Supplement 36 to Ethology, Blackwell Wissenschafts-Verlag Berlin Vienna, 2001).
Organizátoři mysleli nejen na zvládnutí nabitého prezentačního programu, ale i na pohodlí a mimokonferenční vyžití účastníků. Velkým a příjemným překvapením byl "conference ticket", který umožnil nejen bezplatné cestování místní hromadnou dopravou a volný vstup do nejvýz-namnějších kulturních památek, ale také první nápoj ve vybraných pohostinských stáncích zdarma. Této nabídky nakonec naše výprava nevyužila, byť by tím mnohdy klesly náklady na večerní kulturu na nulu, neboť zcela vyčerpaní vědci po jednom pivu či sklenici vína povětšinou odcházeli spát. Za nejgeniálnější organizační věc považuji nedělní volno, kdy jsme v lese a prohlídkou kulturních památek (a někteří návštěvou stuttgartské ZOO) nabrali nových sil. Společenský večer s vybranými jídly a bujarým tancem lze také považovat za zdařilý. Mám-li organizátorům konference něco vytknout, pak je to nezajištění dataprojektoru, takže většina přednášejících byla odkázána na diapozitivy a blány, a již zmíněné různé začátky přednášek v paralelních sekcích, snižující jejich efektivně navštívitelný počet.
Nezbývá než dodat, že IEC 2001 byla pro začínajícího vědce příjemným, leč náročným a vyčerpávajícím vstupem do světa velkých konferencí. Aktivní účast v kategorii "poster talk" považuji za ideální test připravenosti na plnohodnotnou přednášku.

POZVÁNKY NA KONFERENCIE

Joint East and West Central Europe ISAE Regional Meeting, Prague, April 18-20, 2002, Deadline pro zaslání abstraktu je 20. prosinec 2001. Konference obsahuje 3 hlavní přednášky, ústní sdělení a postery. Hlavní témata jsou individuální rozdíly v chování a vokalizaci zvířat jako indikátoru pro welfare. Jeden workshop se bude konat na téma "vocal behaviour in domestic animals". Přednášky jsou vítány z oblasti hospodářských, laboratorních a volně žijících zvířat. Kontaktní adresa: Spinka@vuzv.cz. Konference se bude konat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, 104 00 Praha 10 - Uhříněves.

36th International Congress of the International Society for Applied Ethology sa bude konať v Egmond aan Zee v Holandsku 6-10 augusta 2002. Podrobnšejšie informácie získate na webovej stránke www.isae2002.org, resp. u organizátorov, ktorými sú: Dr. Harry J. Blokhuis , H.J.Blokhuis@id.wag-ur.nl a Prof. Berry Spruijt, Berry.Spruijt@etho.vh.wau.nl

XXVIII International Ethological Conference sa bude konať vo Florianopolis, Santa Catarina v Brazílii 20-27 Augusta 2003. Viac informácií na kontaktnej adrese: dr. Gelson Genaro ggenaro@rfi.fmrp.usp.br. A ešte potešujúca správa – XXIX International Ethological Conference v r. 2005 sa bude konať v Budapešti, takže dúfame, že sa nás tam veľa stretne (napokon aj na relatívne geograficky blízkej XXVII IEC v Tübingene bola, pokiaľ mi pamäť siaha, česká účasť najpočetnejšia v histórii - pozn. ĽK).

4th International Symposium on Physiology and Behaviour of Wild and Zoo Animals sa bude konať v Berlíne v dňoch 29 septembra do 2 októbra 2002. Hlavnými témami sympózia budú behaviorálne vedy, stres, ochrana prírody, reprodukčná biológia a výživa a fyziológia trávenia. Ďalšie informácie môžete získať od: Dr Martin Dehnhard, IZW, Alfred Kowalke Str. 17, 10315 Berlin, Germany, symposium@izw-berlin.de a na stránke www.izw-berlin.de.

INTERNETOVÉ LINKY

Marek Rajman

Aplikovaná etológia
www.usask.ca/wcvm/herdmed/applied-ethology
Táto webová stránka obsahuje informácie o správaní domácich zvierat a zvierat držaných v zajatí. Dajú sa tu nájsť i iné kontaktné webové adresy s podobnou tematikou.

Humánna etológia
Http://erl.ornithol.mpg.de/~fshuman/EngHomep/Ehplinks.html
V podstate je to zoznam ďalších webových adries, kde môžete nájsť potrebné informácie z oblasti humánnej etológie.

Univerzita v Hamburgu, Katedra etológie
http://www.biologie.uni-hamburg.de/zim/forpus/forpeng.htm
Na tejto stránke nájdete prehľad projektov, ktoré tu bežia a ich stručný popis . Napr.: welfare a spôsoby chovu orangutanov (Pongo pygmaeus a Pongo abelii) v zajatí alebo behaviorálna adaptácia zvierat žijúcich v jaskyniach.

Kognitívne schopnosti zvierat
http://peace.saumag.edu/faculty/kardas/courses/CS/Student%20Pages/Animal%20Cognition/Animal%20Cognition.html
Na tejto stránke môžete naďabiť na poznanie zvierat. Stretnete sa tu s vnímaním zvierat, s poznaním, pamäťou a komunikáciou. Môžete tu nájsť fotografie daných štúdií ako i články a iné webové adresy.

Niečo o hospodárskych zvieratách
http://www.pighealth.com/INDEX.HTM
Môžete tu nájsť informácie o chove a o chorobách hospodárskych zvierat. Sú tu adresy časopisov zaoberajúcich sa poľnohospodárskou tematikou i veterinárskou tematikou a myslím si, že tu je i veľa praktických rád a postrehov.

Welfare zvierat, práva zvierat a produkcia ošípaných
http://www.gov.on.ca/OMAFRA/english/livestock/swine/facts/animal.htm
Táto stránka je v podstate článok, zaoberajúci sa welfarom zvierat.

Encyklopédia psychológie
http://www.psychology.org/links/Environment_Behavior_Relationships/Animal_Behavior-Instincts/
Táto stránka je rozdelená do obsahových odsekov so stručnou charakteristikou a sú tu pridané i webové stránky k danej problematike. Napr.: genetika správania, správanie, porovnávacia psychológia a iné.

Pamiatke Ing. Milady Semotánovej

Dňa 11. 7. 2001 dostal výbor ČSEtS túto smutnú E-mailovú správu:

Bohužel Vám posílám nepříjemnou zprávu. Moje teta ing. Milada Semotánová zemřela po delší nemoci způsobené mozkovou příhodou v neděli ve věku 87 let. Protože nemám k dispozici její diář, obracím se na Vás s prosbou o předání této smutné zprávy všem, kteří měli nějaké spojení s paní ing. M. Semotánovou.

Děkuji Jan Havelka

Pani inžinierka bola dlhoročnou členkou spoločnosti a bola pre mnohých z nás príkladom nezlomnej sily, keď sa aj napriek svojmu zdravotnému stavu pravidelne zúčastňovala našich konferencií. Na tohoročnú konferenciu do Račkovej doliny už pre zhoršený zdravotný stav neprišla, takže konferencia v Brne bola jej poslednou. Česť jej pamiatke.

SPRÁVY ČSEtS č. 15, december 2001. Vydáva Česká a Slovenská etologická spoločnosť ako nepredajný bulletin pre členov ČSEtS. Texty neprešli jazykovou úpravou. Redakčný okruh čísla: Luděk Bartoš, Boris Bilčík, Gudrun Illmann, Ľubor Košťál, Jitka Víchová. Grafická úprava: Ľubor Košťál. Príspevky zasielajte na adresu ubgzkost@nic.savba.sk alebo vichova@vuzv.cz

E-mail:
Heslo: