Česká a Slovenská etologická společnost/spoločnosť ČSEtS
Czech and Slovak ethological society

ZPRÁVY/SPRÁVY ČSEtS - December 2002, č. 16

 

Pozvánka do Ráje



Vážení etologové,

rádi bychom vám připomněli, že i v příštím roce proběhne etologická konference, v pořadí třicátá. Organi-zační výbor přemýšlel, jak kulaté narozeniny náležitě oslavit, a rozhodl se uspořádat konferenci v ráji. Díky citlivému a diplomatickému vyjednávání především Petry Zíkové jste ve dnech 10. až 12. dubna 2003 srdečně zváni alespoň k bráně. Konference se koná ve vstupní bráně Českého ráje, pohádkově krásném městě Jičíně, v Porotním sále jičínského zámku, který zdarma laskavě zapůjčilo Město Jičín. Hostitelem bude Okresní muzeum a galerie – muzeum hry Jičín (veškeré informace o Jičínsku i Českém ráji např. http://www.jicin.cz/.
K dispozici bude široký výběr ubytování, od hotelu Start (350 Kč za noc se snídaní) po stylovou turistickou ubytovnu Rumcajs (100 Kč za noc). Rovněž máme přislíbeno méně komfortní ubytování pro cca 25 studentů v tělocvičně místní školy. Obědy a večeře zajistíme pro zájemce v restauraci v blízkosti zámku. Podrobné informace obdržíte nejpoz-ději koncem listopadu e mailem a najdete je rovněž na stránkách ČSEtS (http://www.csets.sk/).
Vzhledem k odhlasovanému posu-nu termínu konání konference bez-mála o měsíc, bylo nutné posunout i termín odeslání abstrakt, a to na 10. února 2003. Nezaskočí-li nás technické potíže, budou abstrakta a přihlášky vybírány přímo na internetu, kde si účastník bude moci vyzvednout komentáře od posuzovatelů, tak jak jste zvyklí ze zahraničních konferencí. Tato pokroková novinka se rovněž odehraje na webových

stránkách naší společnosti http://www.csets.sk/. S dotazy a připomínkami se obracejte s důvěrou na adresu vichova@vuzv.cz Příjemnou a podnětnou 30. etologickou konferenci v roce 2003 přeje všem

organizační výbor

 



Jičín – místo příští etologické konference

Mgr. Petra Zíková

Etologická konference se v roce 2003 bude konat v Jičíně. Město Jičín se nachází ve východních Čechách, v nově vznikajícím královehradeckém kraji. Spojení do Jičína je poměrně bez-problémové, existují přímé autobusové linky z Prahy i z Brna. Vlastní konference bude probíhat v historickém jádru města a to v budově zámku, kde momentálně sídlí Okresní muzeum a galerie. Od muzea máme přislíbenu pomoc při organizaci a technickém zabezpečení konference. Dru-hým spolupořadatelem Etologické konfe-rence bude město Jičín, které nám bezplatně zapůjčilo konferenční místnost - Porotní sál.
Město Jičín je městem s významnou historií. První písemná zmínka o Jičínu pochází z roku 1293. Největšího rozvoje však Jičín dosáhl mnohem později a to za vlády Albrechta Eusebia Valdštejna v letech 1621 – 1634. Albrecht z Valdštejna zamýšlel udělat z Jičína hlavní sídlo správy celého vévodství a proto v této době došlo ke stavbě řady významných budov – jezuitské koleje, kostela sv. Ignáce, gymnasia, Loggie a čestného dvora a dalších. Zámek a kostel sv. Jakuba byly v této době přestavěny. Nejvýznamnějším valdštejnovým počinem bylo urbanistické zpracování jičínské kotliny v barokní komponovanou krajinu. Bohužel toto dílo již nestihl dokončit. S Jičínem je svým životem spojena řada dalších zajímavých osobností : B. Balbín, K. V. Rais, V. Špála... Pro členy etologické společnosti bude jistě zajímavé, že jičínským rodákem je zakládající člen Etologické společnosti prof. J. Madlafousek.
V Jičíně také tvořil spisovatel V. Čtvrtek, který svým Rumcajsem proslavil město více než kdo jiný. Právě jeho pohádky přivedly v roce 1990 partu nadšenců k myšlence proměnit město Jičín na jeden týden v roce v město pohádkové a tak se zrodil festival „Jičín – město pohádky“. V druhém zářijovém týdnu probíhá po celém Jičíně množství divadelních a hudebních vystoupení, pohádkových soutěží, výtvarných dílen, výstav a dalších akcí pro děti. Celý festival začíná tradičně v pondělí průvodem pohádkových bytostí a končí v sobotu večerním ohňostrojem.
Město Jičín má kromě zajímavé historie a kultury též krásnou okolní krajinu. Pouhých 5 km od Jičína se nachází jedno z nejstarších českých chráněných území – Prachovské skály (vyhlášeny v roce 1955), které bylo letos připojeno k CHKO Český ráj. CHKO Český ráj se v letošním roce pokouší se o zapsání do seznamu přírodních památek UNESCO. V těsné blízkosti Jičína najdeme řadu dalších méně známých maloplošných chráněných území. např. PP Ostruženské rybníky, nebo PR Úlibická bažantnice.


 

Jaroslav Madlafousek – zakládající a čestný člen ČSEtS – osmdesátiletý

Luděk Bartoš

PhDr. Jaroslav Madlafousek, CSc., zakládající a čestný člen České a Slovenské etologické společnosti se narodil 9. května 1922 v Jičíně, takže se v tomto roce dožívá neuvěřitelných osmdesáti let. Vystudováním je psycholog a dlouho mi trvalo než jsem ho opakovanou prosbou dovedl k tomu, aby upustil od svého častého prohlášování na veřejnosti, že on “není etologem”, čímž deprimoval nás ostatní, kteří jsme se k etologii hlásili, ale jaksi nedosahovali jeho kvalit. Již od samého začátku své profesionální dráhy studoval etologickou literaturu a nechal se jí zásadně ovlivnit, když nacházel souvislosti klasické etologické literatury s lidským chováním. To formovalo jeho evoluční pojetí chování, které propagoval a prosazoval v české etologii a psychologii. Velmi ho také ovlivnila koncepce motivačních systémů jeho univerzitního učitele Prof. Josefa Stavěla, která jeho samotného přivedla k hlavním výzkumným programům, kterým se věnoval a to experimentální analýze sexuálního chování na modelu laboratorního potkana a experimentálnímu studiu složek a organizace sexuální motivace člověka, při kterém využíval falometrii, kterou zavedl do výzkumu jeho druhý učitel a pozdější kolega Doc. Kurt Freund. Své výsledky Jaroslav Madlafousek publikoval ve významných mezinárodních vědeckých časopisech. Z hlavního díla: Variables determining the effect of electrostimulation in the lateral preoptic area on the sexual behavior of male rats. (1970, Proměnné určující vliv elektrostimulace v laterální preoptické oblasti na sexuální chování samců laboratorního potkana, s K. Freundem a I. Grofovou) Journal of Comparative Physiology and Psychology 72, Sexual behaviour of female laboratory rat - inventory, pattering, and measurement (1977, Sexuální chování samice laboratorního potkana - inventář, průběh a měření, s Z. Hliňákem) v Behaviour, 63, Stimuli eliciting sexual arousal in males who offend adult women: an experimental study (1978, Stimuly vyvolávající sexuální vzrušení u mužů, kteří napadají dospělé ženy: experimentální studie, s A. Kolářským a V. Novotnou) v Archives of Sexual Behavior 7, a mnoho dalších. Úplný přehled jeho publikací byl uveden ve Zpravodaji ČSEtS již dříve.
V letech 1951 až 1970 přednášel na Katedře psychologie UK v Praze Srovnávací psychologii, v jejímž rámci věnoval velkou pozornost etologii. Hlavní své vědecké období strávil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, v Praze Bohnicích, kde také uskutečnil své nejvýznamnější experimenty. V současnosti se věnuje teorii motivace a prosazování evoluční psychologie do povědomí psychologů. S Jaroslavem Madlafouskem, později “Jarkou Madlafouskem” jsem se poprvé setkal v dobách svých začátků, kdy on byl myslím na svém životním vrcholu. Upoutal mě hned dvěma věcmi. První bylo, jak strhujícím způsobem dovedl přednášet. Jako dokonalý znalec základní etologické literatury rád používal ve svých přednáškách klasické příklady. Zejména živě si vzpomínám, na jeho popis námluv koljušky tříostné. Většinu ostatních přednášejících zpravidla přečníval již na první pohled svou výškou. Koljuška je poměrně malá ryba a z Jarkova přednášení to bylo také na první pohled zřejmé. Své přednášky doprovázel výraznou gestikulací svých velkých, lopatovitých rukou. Při popisu námluv koljušek jakoby schoval hlavu mezi ramena a svými velkými dlaněmi naznačoval rukama, jak to ty koljušky dělají a svou úžasnou zaujatostí dokázal vtáhnout posluchače do svého tématu.
Druhou věcí, kterou mě Jarka zaujal a které jsem si po celý svůj další život nesmírně vážil a vážím je, že nikdy neváhal věnovat svůj čas nesmírně vytíženého špičkového vědeckého pracovníka každému, kdo to potřeboval, bez ohledu na významnost dotyčného. Spolu s Markem Špinkou a Petrem Donátem jsme svého času užili několika takových jako “soukromých seminářů”. Dohodli jsme se tehdy, že si vždycky někdo z nás připraví nějaké téma a s tím se podělí s ostatními. Párkrát jsme se tak sešli u Madlafousků a vstřebávali atmosféru a uvědomovali si význam vědecké diskuse. Toto období netrvalo dlouho, zejména pro velký nedostatek času všech zúčastněných, ale myslím, že to alespoň pro nás tři mělo v dalším osobním vývoji značný význam.
Jarka Madlafousek není jen významným vědcem, který ovlivnil několik generací mladších vědeckých generací napříč různými obory, ale je také velkou morální autoritou jasných zásad a důsledného jejich dodržování. Když dosáhl důchodového věku, zachoval se k němu jeho mateřský ústav macešsky, zbavil ho vedení oddělení a v podstatě ho přiměl k odchodu do důchodu. V té době bylo na našem ústavu v Uhříněvsi založeno oddělení etologie a mě se šťastnou shodou okolností a nezastupitelnou podporou tehdejšího ředitele Prof. F. Jílka podařilo, aby k nám Jarka mohl nastoupit. Pro začínající oddělení to byla v podstatě nečekaná, avšak zcela zásadní posila. Přestože jsem Jarkovi nabízel, aby využil této příležitosti a psal s tím, že na něm nikdo nic nebude chtít, jeho vztah k odpovědnosti mu to nedovolil a plně se zapojil jako konsultant do rozběhlé práce. Myslím, že pro nás všechny, kteří jsme toto asi desetileté období s ním prožívali, to bylo období velmi významné a že jsme všichni Jarkovou přítomností positivně poznamenáni dodnes. Jarka Madlafousek dosáhl jako vědec mezinárodní úrovně i mezinárodního uznaní. Při tom se mu podařilo vycestovat do zahraničí pouze jednou v roce 1969. Pak pro něj spadla klec a my se dnes můžeme jen dohadovat, jak velmi ho touto nevůlí komunistický režim poškodil v jeho odborném růstu a kam až by to byl býval mohl dotáhnout, kdyby měl možnost cestovat, přímo komunikovat se zahraničními kolegy a pouštět se do mezinárodní spolupráce, tedy kdyby měl podmínky, které v současnosti naše generace považuje již za samozřejmé a které byly v období totality naprosto nedosažitelné.
K tomu se vážou dvě příhody. Jedna, kdy si významu práce Jarky Madlafouska a jeho týmu byly vědomi i světové špičky v oboru. Tak například Dr. Frank Beach, světoznámá osobnost v oblasti výzkumu sexuálního chování, psal Jarkovi Madlafouskovi na žádanky o separát povzbuzující poznámky s tím, jak je jeho výzkum důležitý. Druhá příhoda je z dnešního hlediska téměř komická, kdyby ovšem nebyla ve své době přímým existenčním ohrožením. Jarka Madlafousek byl v Praze navštíven americkým kolegou a velmi se mu v průběhu jeho návštěvy v Praze věnoval. Američan se chtěl Jarkovi nějak odvděčit a po svém návratu do USA zařídil, aby dostal Jarka pozvání na delší zahraniční studijní pobyt financovaný z prostředků NATO. V té době však bylo chápáno NATO, jako “imperialistické uskupení” ryze vojenského charakteru. Jarka měl velké štěstí, že se mu podařilo toto pozvání včas zachytit a ututlat. Samo toto “imperialistické” pozvání mohlo znamenat konec jeho vědecké dráhy.
Po pádu komunismu v roce 1989 byl Jarka Madlafousek jedním s iniciátorů a organizátorů založení České a Slovenské etologické společnosti.
V poslední době se sice Jarka Madlafousek již poněkud stáhl do ústranní, avšak neužívá si zaslouženého odpočinku v plném rozsahu a stále pracuje a píše. A tak kráčí vpřed a zůstává i nadále vzorem pro mnohé z nás. Ať Ti to, Jarko, takto křepce šlape ještě hezkou řádku let!


 

29. etologická konferencia v Seči z pohľadu dvoch účastníčok

 

Pohľad prvý – alebo ako sa to vyvŕbilo?

Dušana Slobodová

V poradí už 29. etologická kon-erencia v Seči bola iná, než tá predchádzajúca (napokon, tak to zvyčajne chodí.) Konala sa v Českej republike, v geniálnom prostredí rezervácie Železné hory. Teda trošku predsa pripomínala minuloročnú tatranskú.

Deň prvý, investičný
Napriek na minútu presne vyrátaným spojom, úvod konferencie, na ktorý som sa veľmi tešila (nehovoriac, samozrejme o obede) naša dvojčlenná bratislavská návšteva zmeškala. Nezostalo nič iné, len dočítať sa o tom, čo sa najnovšie zistilo o hniezdnom parazitizme, v zborníku a neskôr v družnej debate s Tomášom Grimom.
V každom prípade, v sekcii o rodi-čovskej investícii do cudzích mláďat som si prišla na svoje pri allosucklingu. Zaujímavé, koľká „mazanosť“ sa skrýva na oboch stranách evolučného frontu prasnice a prasiatok Gudrun Illmannovej. Poslednú sekciu prednášok prvého a už zostra začatého dňa uzatvorili hospodárske zvieratá čo by objekt problematiky welfare, kde sa počas vášnivej diskusie ukázalo, že problém „vajce verzus sliepka“ môže byť často poriadne zapeklitý.
Po hodine venovanej posterom a zhromaždení ČSEtS bolo premietanie diákov z exotickej cudziny vítaným uvoľnením.

Deň druhý, sociobiologický
Hneď ráno druhého dňa nám malo byť znova dokázané, že autori prehľadných prednášok boli vyberaní veľmi dôsledne. Päť vrstiev myšlienok Pavla Stopku sa na poslucháčov vysypalo v priebehu sotva 60 minút, o čom by sa patofyzika mohla zmieniť pri výklade zakrivenia časopriestoru... Po sekcii, kde sa to hmýrilo pojmami beha-viorálne-ekologickými prišla na rad ďalšia zbierka posterov sprevá-dzaných aj krátkym komentárom pred spoločným plénom, čo bolo nepochybne zlepšením oproti minu-lým rokom. Nikdy neviete, kedy sa vám môžu zísť ťažko nadobudnuté vedomosti o komunikácii. Pri rozprávaní Jana Havlíčka a Emy Knotkovej nastalo chvíľami ticho, že by ste Heliophobia počuli. Atmosféra sa mierne uvoľnila počas hodiny príspevkov na voľnú tému. Popoludní sa nadšené davy presunuli do hlbín sečskej priehrady, aby zopakoval historický pre(pod)-chod vodného živla suchou nohou.

Deň tretí, high-technologický
Účastníci konferencie menej zbehlí v technike, ako napríklad ja, mali posledný deň možnosť žasnúť, ako rafinovane sa dá uľahčiť si každodennú vedeckú drinu s pou-žitím umelej inteligencie. Teóriu nám ukázali vo svojej praxi okrem Rosťu Zemka prednášajúci sekcií fyziológie správania a neuroetológie.
Príjemne unavení a s budovateľským elánom sa v sobotu po obede vraciame z 29. (z môjho pohľadu druhého) ČS etologického mítingu, každý do svojho kúta republík. Už teraz sa tešíme na ďalší!


 

29. etologická konferencia v Seči z pohľadu dvoch účastníčok

 

Pohľad druhý

Martina Konečná

Možná, že někteří z Vás váhali zda se i tentokrát zúčastnit etologické konference. Myslím, že kdo se nakonec rozhodl na 29. konferenci ČSEtS přijet, nemusel litovat.
Poprvé jsem byla na etologické konferenci v roce 2001 v Račkovej doline na Slovensku. Místo konání propůjčilo konferenci velmi příjemnou atmosféru a nádherné prostředí. Musím ale přiznat, že samotný obsah konference a jednotlivých příspěvků mě osobně příliš nenadchl.
Na 29. konferenci ČSEtS v Seči byla situace z tohoto hlediska mnohem lepší. Uspořádání příspěvků do nových tematických sekcí a zajímavá témata souhrnných přednášek konferenci výrazně oživila. Nejvíc mě potěšil vyrovnanější poměr mezi příspěvky o etologii hospodářských zvířat a zvířat volně žijících. Omezilo se i opakování některých témat.
Každý jistě ocenil možnost setkat se s novými a zajímavými účastníky konference ať už z řad vědeckých pracovníků či studentů. Právě studentů na tomto ročníku konference přibylo a bylo by skvělé, kdyby nárůst jejich počtu pokračoval i v příštím roce.
Společně s dalšími účastníky jsme se shodli, že celková úroveň konference se výrazně zlepšila. I nadále je však co zdokonalovat a doufám, že následující ročníky budou v tomto trendu pokračovat. Ostatně o tom se můžeme společně přesvědčit už na příští etologické konferenci.


 

Zápis z valného shromáždění ČSEtS

Helena Chaloupková

Dne 9. 5. 2002 s e v Seči konalo valné shromáždění ČSEtS. Shromáždění se zúčastnilo 34 členů. Vzhledem k nedostatečnému počtu členů (schůze nebyla usnášeníchopná), se čekalo 1 hod.

Program:
1. zvolení návrhové komise a zvolení volební komise
2. zpráva o činnosti výboru
3. zpráva pokladníka
4. zpráva revizní komise
5. noví členi
6. volba nového výboru
7. diskuze

1. Byla zvolena návrhová a volební komise
2. a. Předsedkyně Gudrun Illmannová informovala shromáždění o způsobu posuzování abstraktů na 29. etologickou konferenci
b. Informace výboru o organizaci plánované další etologické kon-ference (přehledné přednášky, termíny zaslání abstraktů, work-shop)
c. Návrh výboru na místo konání 30. etologické konference v Jičíně, prodloužení její délky na 2,5 dne a určení termínu na 10. – 12. 4. 2003
d. Informace o vydávání zpravodaje a provozování internetových stránek společnosti
e. Návrh výboru o rozšíření kon-ference v budoucnosti v angličtině pro střední Evropu, nejdříve od roku 2004.
3. a. Jitka Víchová seznámila členy společnosti se stavem pokladny ke dni 31. 12. 2001 pro ČR (bankovní účet + pokladna) 14 556,07 Kč i pro SR (bankovní účet) 2 318,26 Sk
b. Seznámení s vyúčtováním loňské konference konané v Račkovej doline a dohoda o řešení vyúčtování 2000 Kč (sponzor-ského daru na konferenci ČSEtS 2001).
c. Odhlasování vyloučení členů – neplatičů od roku 2000.
4. Odhlasování návrhu změny stanov v bodě V(ii): členství se ukončí pro neplacení členských poplatků za poslední 2 roky.
5. Revizní komise pověřuje výbor k oslovení firmy Agrouni kvůli doúčtování 2 000 Kč z etologické konference ČSEtS 2001.
6. Byli přijati tito noví členové: Richard Marvan, Petr Šípek, Tomáš Grim.
7. a. Odhlasován návrh na změnu funkčního období z 1 roku na 3 roky.
b. Odhlasován návrh na odložení změny stanov na délku funkčního období a na rozdělení funkcí ve výboru na valnou hromadu v roce 2003.
c. Zvolení nového výboru: Luděk Bartoš, Jan Havlíček, Gudrun Illmannová, Peter Juhás, Lubor Košťál, Jitka Víchová, Petra Zíková.
d. Zvolení revizní komise: Helena Chaloupková, Zuzana Smazalová.

8. Diskuse
Valné shromáždění bere na vědomí:
1. Délka konference ČSEtS se prodlu-žuje na 2,5 dne
2. Termín konání etologické konference v roce 2003: 10.-12. 4.
3. Výbor zorganizuje workshop na etologické konferenci 2003
4. Zprávu o činnosti výboru, hospo-daření a revizní komise
5. Změnu stanov v bodě V. – členství
6. Schválení nových členů
Valné shromáždění ukládá výboru:
1. Požádat firmu AGROUNI o opravu vyúčtování nákladů konference ČSEtS z roku 2001.

Valné shromáždění schválilo usnesení valné hromady.


 

Výroční zpráva o finančním hospodaření České a Slovenské etologické společnosti za rok 2000

Jitka Maletínská, pokladník ČSEtS

Stav k 31. 12. 2000 12.051.84 Kč
u čs. spořitelny (účet č. 375159-018) 5.324.04 Kč
pokladní hotovost 6.727.80 Kč
PŘÍJMY CELKEM 9.610.13 Kč
členské příspěvky 5.570.00 Kč
úroky u Čs. spořitelny 40.13 Kč
ostatní příjmy (Nadace na ochranu zvířat) 4.000.00 Kč
VÝDAJE CELKEM 7.105.90 Kč
náklady na 27. Etologickou konferenci 2.000.00 Kč
poštovné 1.755.40 Kč
poplatky Čs. spořitelně (za vedení účtu) 2.496.00 Kč
kancelářské potřeby 854.50 Kč
Stav k 31.12. 2001 14.556.07 Kč
u Čs. spořitelny 8.428.17 Kč
pokladní hotovost 6.127.90 Kč

 

Hospodárenie ČSEtS v r. 2001 na Slovensku

Ľubor Košťál

Stav k 1.1.2001 (účet v IRB) 2315,17 Sk
PRÍJMY CELKOM 1878,09 Sk
členské príspevky 1832,00 Sk
úroky v IRB 46,09 Sk
VÝDAVKY CELKOM 1875,00 Sk
toner na tlačiareň (tlač Správ) 1590,00 Sk
poplatky IRB (za vedenie účtu) 285,00 Sk
Stav k 31. 12. 2001 (účet v IRB) 2318,26 Sk




 

Egmond aan Zee – 36. konference ISAE na pobřeží Severního moře

Ilona Stěhulová

6.- 10. srpna tohoto roku jsem se, společně se skupinou etologů z VÚŽV v Praze, zúčastnila 36. mezinárodní konference ISAE v Holandském Egmond aan Zee. Egmond je malé městečko na pobřeží Severního moře, 30 km západně od Amsterdamu. Konference se konala ve velkém hotelu Zuiderduin, který stojí na okraji města ve vzdálenosti jen několika metrů od pláže a pobřežních dun.
Hned po prezenci v úterý ráno začalo několikahodinové symposium o dedomestikaci zvířat. Myšlenka nahradit některé velké druhy býložravců, kteří během minulého století z volné přírody téměř vymizely, domácími druhy, jako jsou např. ovce, skot, koně je velmi zajímavá. Snad nejvíc mě zaujala krátká přednáška s diapozitivy o postupném kolapsu lesního ekosystému, pokud není udržován buď uměle a nebo právě spásáním. Pro údržbu krajiny by tato zvířata byla patrně nejlepším řešením i u nás. Ačkoliv jsem si jistá, že vybraná plemena domácích zvířat jsou schopna přežít i ve volné přírodě, nejsem si jistá jak odolajíněkterým nenechavcům, kteří bohužel v naší zemi nejsou tak úplně výjimečným jevem. Konference ISAE začala oficiálně v úterý večer uvítacím přípitkem. Po úvodní přednášce věnované památce Davida Wood-Gushe nás čekal čtyřdenní maratón v průběhu kterého byly prezentovány 4 plenární přednášky, 90 krátkých příspěvků a 86 posterů, to vše přerušované kávou a výbornými zákusky. Přednášky probíhali ve dvou sálech a byly časově synchronizované, takže si každý bez problémů mohl vybrat to své téma. Jednotlivé prezentace byly odděleny hudbou během které se dalo přejít z jednoho sálu do druhého. Hudba byla sice příjemná, ale protože začínala několik minut před koncem prezentace , zkracovala čas na diskusi a na některé přednášející tak měla trochu stresující vliv. V závěru byla tak hlasitá, že některé odpovědi na otázky bylo jentěžko slyšet i když se člověk opravdu snažil. Tematicky byl kongres zaměřen na welfare a nedostatek obecněji zaměřených příspěvků byl výrazně cítit. První den byl snad nejnáročnější ze všech. Hodně přednášek bylo věnováno welfare prasat a drůbeže. Právem, protože právě chov těchto zvířat pozornost potřebuje. Způsoby ustájení, které pro ně běžně používáme, často neumožňují ani základní projevy přirozeného chování a důsledkem toho je stres zvířat a hojný výskyt abnormálního chování. A jak mu zamezit? Nejjednodušší cesta je přece upalování zobáků, kupírování ocásků, zavíraní do klecí apod. Doufám, že zvětšující se množství lidí, zabývajících se tímto tématem je známkou, že situace pro zvířata se konečně začíná lepšit.
První den mě nejvíce zaujaly přednášky o preferenci substrátu k popelení u slepic, fluktuující asymetrii kanibalistů a obětí u slepic a také přednáška Dr. Susanne Waiblinger o vlivu chování ošetřovatele během dojení na chování a produkci krav. Bude zajímavé udělat podobný experiment v ČR a porovnat přístup lidí ke zvířatům u nás a jiných zemích, které nikdy nepoznali systém JZD a Státních statků a s tím související způsob společného vlastnictví. Po dlouhém dni a večeři následoval ještě seminář (workshop). Protože chování skotu je pro mě v současnosti tím hlavním tématem, zúčastnila jsem se semináře Dr. Stefanovske o systémech ustájení pro hospodářská zvířata. Možná to bylo způsobeno nachlazením dr. Stefanovske, ale na tomto semináři jsem se dozvěděla pouze popis a výsledky několika experimentů provedených u skotu a obdržela jsem několik článků na toto téma. Hlavním tématem diskuse pak byla metodika, jejíž nedostatky byly opakovaně zdůvodňovány hlavně nedostatkem finančních prostředků. Po tomto semináři už byl málokdo z nás schopen vnímat víc, než jen touhu spát.
Čtvrtek byl opět převážně věnován welfare. Po několika úvodních přednáškách přišly na řadu prezentace posterů. Většina z nich byla zpracována výborně, alespoň po grafické stránce a počet posterů, tištěných na jednotlivých listech papíru by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Velkým nedostatkem bylo, že mnoho autorů v průběhu hodinové prezentace nebylo k nalezení a to se opakovalo i v dvou následujících dnech.
Pořadatelé bohudík mysleli také na „životní pohodu“ účastníků a nás čekalo volné odpoledne. Společně jsme se vydali do Amsterdamu. Protože v Holandsku platí absolutní přednost pro cyklisty, je pro nedomorodce procházka po městě občas trochu nepříjemná, ale určitě každému doporučuji například muzeum Van Gogha.
Pátek začal vynikající přednáškou Per Jensena ze Švédska na téma „Ethology meets genomic“ a velmi kvalitní byly také následující prezentace. Celodenní přísun informací skončil originálním společenským večerem na lodi.
Sobotní prezentace byly převážně ve znamení chovu a welfare mořských ryb a protože se těmito druhy živočichů zabývá užší okruh lidí, většina z nás se už těšila jenom domů. Co říct na závěr? Setkat se s lidmi, kteří se zabývají podobnými problémy, mít na chvíli čas jen na vzájemnou komunikaci, bez nutnosti řešit tisíc jiných věcí… přinejmenším to je pro mě tím největším přínosem z takového setkání.


 

Regionální konference východní a západní sekce středoevropské ISAE

Zuzana Smazalová, studentka ČZU v Praze

Regionální konference International Society for Applied Ethology (ISAE), které se účastnili především vědečtí pracovníci z východní a západní části Střední Evropy, se uskutečnila 18. – 20. dubna v Praze. Organizace celé konference se zhostily East Central Region of the ISAE, West Central Region of the ISAE a Česká zemědělská společnost (pobočka VÚŽV Uhříněves). Konference proběhla v prostorách Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) v Praze 10 – Uhříněvsi, který poskytl jejím účastníkům nejen přednáškové prostory, ale i ubytování a stravování.
Celá konference byla rozdělena do 4 tématických celků: Individuální rozdíly v chování zvířat, Vztah mezi člověkem a psem, Učení a chování a Volné téma. Zvláštní prostor byl věnován prezentaci posterů a workshopu na téma Vokalizace jako objektivní indikátor welfare zvířat.
Klasické prezentace byly doplněny třemi přehlednými přednáškami na témata: Individuální rozdíly v chování zvířat a jejich význam pro stanovení welfare (Lars Schrader), Psi žijící v lidské společnosti - komunikace a sociální učení (Ádam Miklosi) a Použití vokalizace pro stanovení bolesti, hladu a stresu ze separace (Dan Weary).
Většina přednášek a posterů se tématicky dotýkala aplikované etologie hospodářských zvířat, významná část byla věnována ale i etologii psů, zvířat žijících v zoologických zahradách a díky účastníkům z Ruska i etologii kože-šinových zvířat.
Pro mě, studentku a začátečnici v oboru etologie, byla tato konference ohromnou zkušeností. Poprvé jsem měla možnost poslechnout si přednášky předních etologů ze zemí Střední Evropy. Přednášky měly podle mého názoru velmi dobrou úroveň a byly velmi pěkně prezentovány. Inspirací byl pro mě i velký počet přednášejících studentů. Také postery byly velmi zajímavé a profesionálně vyhotovené. Oceňuji, že jejich prezentaci byla vyhrazena samostatná sekce a tak měli účastníci konference dostatek času si je pro-hlédnout a případně i prodiskutovat s jejich autory. Nepochybně nejzajímavější částí konference byl však závěrečný workshop, při kterém si účastníci mohli přímo zkusit vědeckou práci. Přestože ne všichni etologové se věnují voka-lizaci zvířat, věřím, že pro všechny zúčastněné byl tento workshop cennou zkušeností a inspirací.
Děkuji všem organizátorům a těším se na další zajímavou konferenci.


 

Brain, behaviour and evolution: avian model systems

Marek Rajman

V dňoch 6.-7. 9. 2002 sa v Buda-pešti konalo sympózium a kurz Brain, behaviour and evolution: avian model systems, na ktorom som sa zúčastnil spolu s Monikou Sedlačkovou (PhD. študentka) a Dr. Košťálom (šéf). Pozvanie sme dostali od Dr. Petra Kabaia, ktorý celú akciu viedol. Na sympóziu sa zúčastnili poprední svetoví odborníci zaoberajúci sa štúdiom vtáčieho mozgu a etológie:
1. Prof. Johan Bolhius z Utrecht University (Holandsko), ktorý vystúpil s prednáškou Birdsong, Memory and the Brain
2. Prof. Kurt Kotrschal z Konrad-Lorenz-Forschungstelle fűr Etho-logie v Grűnau (Rakúsko), ktorý nám porozprával o Why „indivi-dual variation“ in behavioural dispositions is non-trivial: Patterns, mechanisms of perso-nality
3. Prof. Toshiya Matsushima z Na-goia University z Grad School of Bioagriculture (Japonsko), ktorý mal dokonca dva príspevky: Prac-tical electrophysiology: a metho-dological note a Determinants of feeding behaviour: gain and cost
4. Prof. Michael Stewart z Open University, Deptartment of Bio-logical Sciences (Veľká Británia), ktorý mal prednášku o Cellular basis of learning and memory formation in birds and mammals
5. Prof. András Csillag zo Semmel-weis University, Budapest (Ma-ďarsko) s prednáškou o Nomen-clature update, ktorá pojednávala o novej anatomickej nomenklatúre vtáčieho mozgu
6. Dr. Ľubor Košťál z Ústavu bio-chémie a genetiky živočíchov, SAV v Ivnake pri Dunaji s prí-spevkom o Neurophysiological control of welfare related behaviour in domestic chicken
7. Dr. Peter Kabai zo Szent Istvan University z Fakulty of Veterinary Science v Budapešti (Maďarsko) ktorý mal na sympóziu viacero prednášok (Review of Filial Im-printing; Review of Song Lear-ning; Review of Food Storing; Passive avoidance learning) Na konferencii tiež predniesli prednášky PhD študenti Gergely Zachar a Anikó Schrott.
Prednášky boli určené študentom doktorandského a magisterského štú-dia, čo si myslím, že bol veľmi dobrý nápad. Ak chcú študenti absolvovať tento kurz musia ešte napísať 5-10 stranovú esej v anglickom jazyku na vybranú tému po dohode s Dr. Petrom Kabaiom, čo je pre študentov na jednej strane pracné ale druhej veľmi užitočné.
Osobne pre mňa a myslím si, že aj pre mojich kolegov bol pobyt v Budapešti prínosný nielen z hľadis-ka získaných vedomostí, nových kontaktov ale aj z príjemne strávených pár dní u našich susedov na jednej strane. Na druhej strane som si uve-domil ako „ďaleko“ je veda na Slovensku (materiálové vybavenie a finančné zabezpečenie) a čo všetko by sa dalo robiť i tu a nasledovne konkurovať pracoviskám v zahraničí. Ale tento problém už všetci poznáme. Škoda, že sa len nerieši (nie je to v našich rukách alebo žeby predsa áno?).
Týmto príspevkom by som sa chcel poďakovať za seba i za mojich kolegov za vrelé prijatie i sprí-jemnenie nášho pobytu Dr. Petrovi Kabajovi.


 

Society for Neurosicence Meeting, Orlando 2002

od našej vyslanej redaktorky v USA Ľubky Kubíkovej

Začiatkom novembra sa tradične koná stretnutie Society for Neuroscience (SFN). Tento rok sa účastníci stretli v Orlande na Floride. Pre mňa to bol už druhý ročník, ale aj tak som bola znova šokovaná tým davom ľudí a informácií. V poradí už 32. ročníka sa zúčastnilo viac než 25 tisíc ľudí, čo bolo druhé najväčšie stretnutie v históii spoločosti.
Pred samotným SFN stretnutím sa koná množtvo satelitnýh konferencií. Mňa najviac zaujal J. B. Johnston Club. Sú to dva dni plné prednášok na tému porovnávacej neurobiológie. Každý rok sú príspevky zamerané na niečo iné, tentokrát to boli “Evolutionary Perspectives in Cognition”. Veľmi peknú prednášku mala pozvaná Sara Shettleworth (Memory and hippocampal specialization in food-storing birds) z Toronta. Ale stretnete tam ľudí študujúcich všetko od sociálneho správania včiel až po učenie a pamäť primátov. J. B. Johnston Club vydáva časopis Brain, Behavior and Evolution a má super recepcie. A od budúceho roka bude sponzorovat cestu (možno aj pobyt) aspoň jednému zahraničnému študentovi, takže študenti - hláste sa!
SFN stretnutie je jedna veľká masa, na ktorú ak prídete nepripravení, tak ste stratení. Celé je to posterové stretnutie, prednášok je málo a majú ich len vyvolení z vyvolených. Postery sa menia vždy ráno a poobede a keď sa rozhliadnete po tej hale, tak sú od nevidím do nevidím. Preto musíte prísť pripravení a dopredu si naštudovať, čo chcete vidieť. Dobré na tom je, že tam stretnete všetkých tých ľudí, ktorých články čítate, dozviete sa, kto na čom práve pracuje alebo práve to publikoval a hlavne sa s tými ľuďmi môžete rozprávať. Dozviete sa kopec noviniek, získate prehľad a možno aj nejaké nápady. Ak máte poster, je to úplne super, lebo získate odozvu od ľudí, čo sa zaoberajú podobným problémom a kopec kopec informácií, čo robíte dobre a čo zle. Teda ale jedna rada - mali by ste byť už v takom štádiu výskumu, že vás nikto nemôže predbehnúť. Lebo stávajú sa také veci…
Z prednášok som bola len na minisympóziu “Genes and Social Behavior” vedenom G. E. Robin-sonom a T. R. Inselom. Celé to bolo o sociálnom správaní v súvislosti so zmenami štruktúry a funkcie nervového systému u hlodavcov, vtákov a včiel. Veľmi zaujímavé.
A potom bol už koniec. Orlando je známe svojimi Disney parkami, tak som si to nemohla nechať ujsť, a stálo to za to. Ani sa mi z tej slnečnej teplej krajiny nechcelo odísť.


 

Internetové linky

Marek Rajman

http://www.isae2003.org/ - na tejto webovej stránke nájdete informácie o 37. konferencii ISAE, ktorá sa uskutoční v dňoch 24.-28. 6. 2003 v malebnom Abamo Terme (blízko Benátok) v Taliansku.

http://www.iec2003.org/ - informácie o 28. medzinárodnej etologickej konferencii (IEC), ktorá sa uskutoční v dňoch 20.-27. 8. 2003 vo Florianopolise vo vzdialenej Brazílii.

http://www.univie.ac.at/zoology/nbs/gruenau/asab_2003.html - Personality: patterns, mechanisms and functions. Why we are all different. - konferencia ASAB v dňoch 22.-25. 7. 2003 v Grünau v susednom Rakúsku. Súčasťou konferencie je aj „summer school“ pre študentov magisterského a doktorandského štúdia. Lákadlom by mohla byť účasť Roberta Hinda, Aubrey Manninga a Pata Batesona.


 SPRÁVY ČSEtS č. 16, december 2002. Vydáva Česká a Slovenská etologická spoločnosť ako nepredajný bulletin pre členov ČSEtS. Texty neprešli jazykovou úpravou. Redakčný okruh čísla: Luděk Bartoš, Boris Bilčík, Gudrun Illmann, Ľubor Košťál, Jitka Víchová. Grafická úprava: Ľubor Košťál. Príspevky zasielajte na adresu ubgzkost@nic.savba.sk alebo vichova@vuzv.cz

2023 © ČSEtS
Webmaster: Silvie "Akela Taka" Rádlová | Kamil Vlček | design © Silvie "Akela Taka" Rádlová