Jak připravit poster?
Jitka Víchová, Luděk Bartoš
Na konferencích lze vědecké sdělení ústně přednést (viz článek v příštím Zpravodaji) nebo je vyvěsit v grafické podobě (poster) na přidělený panel. Stejně jako je omezen čas přednášky, má i plocha pro poster své omezení určené organizátorem.
Na velkých konferencích bývá posterů až několik set, tudíž je třeba věnovat velkou péči nejen obsahu, ale také vizuální stránce sdělení. Poster musí být atraktivní a srozumitelný. To znamená upoutat pozornost a tu pak udržet přehledným, čitelným a jasným vyjádřením problému. Příspěvky poskládané z několika archů papíru s textem rychle mizí, a standardem se stávají postery vytištěné v jednom celku na speciálním papíře upravené laminováním apod. Taková sdělení jednak lépe vypadají, a jednak příslušné počítačové programy pro jejich tvorbu skýtají netušené možnosti, jak vytvořit skutečně originální a vkusný poster.
Velkoplošné tiskárny nebývají běžnou součástí vybavení etologických pracovišť, proto je nezbytné konzultovat volbu software s tiskařem, neboť převody z jednoho programu do druhého jsou možným zdrojem komplikací. K osvědčeným programům patří např. Adobe Illustrator nebo CorelDraw (jsou do značné míry kompatibilní). MS PowerPoint se pro tvorbu rozměrnějších plakátů nedoporučuje (nerozumí si zpravidla s tiskárnou).
Technické parametry posteru (velikost posteru, velikost písma) bývají zpravidla uvedeny v pozvánce na konferenci. Obecně platí, že název posteru by měl být snadno čitelný ze vzdálenosti 5 – 10 m (velikost fontu v bodech cca 70-80), vlastní poster by měl být čitelný ze vzdálenosti dvou metrů, takže volíme písmo 40 – 50 bodů. Pro užití typu písma se doporučuje zásada: psaný text je čitelnější s patkami (např. Times New Roman), promítaný text či text na obrazovce je lépe čitelný bezpatkový (např. Arial). Čím méně textu poster obsahuje, tím lépe (uvádí se nejvýše 500 slov). Dlouhý souvislý text je pro přehlednost a rychlé pochopení sdělení nevhodný, nahrazuje se schématy či obrázky. Jednotlivé části sdělení se řadí v blocích v logickém sledu (shora dolů, zleva doprava), nejdůležitější části (hypotézy, souhrn) se dále zvýrazňují barevně, orámováním apod. Dnešní programy a parametry tiskáren umožňují natolik kvalitní tisk, že není třeba se omezovat při volbě pozadí, stínování, fotografií apod. Pozadí by však v žádném případě nemělo odvádět pozornost od textu, a nemělo by proto být dominujícím optickým prvkem.
Obvyklá struktura posteru:
· Nadpis (heading): obsahuje nadpis (krátký, výstižný, čitelný z několika metrů), adresu autora. V zahraničí je běžnou součástí hlavičky posteru malá fotografie autora, aby neměl účastník problém vyhledat autora a položit mu případné otázky.
· Cíl (objectives): představuje jednou větou vyjádřený cíl práce.
· Úvod do problematiky (introduction): pouze fakta týkající se bezprostředně daného problému, vyvarovat se obecných vět, např. "maso je nepostradatelnou součástí lidského jídelníčku".
· Otázka(y) (questions, hypothesis): nejlépe formou jasně a stručně formulovaných hypotéz (je možno zařadit již v cílech).
· Materiál, metody (methods): v bodech, obrázky, schémata.
· Výsledky (results): uvádějí pouze zjištění vztahující se k testovaným hypotézám. Výsledky se doporučuje uvádět pokud možno zásadně formou grafů, nikoliv tabulek. Pokud je z nějakých důvodů nutné tabulku použít, neměla by přesahovat rozměr 3 x 3, jinak o ní čtenář rychle ztrácí zájem.
· Shrnutí (conclusions): v bodech odpovědi na otázky, stěžejní závěry.
· Literatura (references): uvedení citací záleží na úvaze autora, nejdůležitější prameny ve zkráceném formě, např. Novák, P., Autor, S., 2001: How to make a poster? Animal Science, 45: 43-44.
Všechny části posteru musí být věcné, srozumitelné a přehledné.
Postery na konferenci ČSEtS 2002
Autoři posterů odešlou v přihlášce abstrakt stejně jako v případě ústní přednášky (pravidla pro psaní abstraktu viz jiná strana v tomto Zpravodaji). Vzhledem k vysokým cenám tisku posteru "v jednom kuse" není nutné nechat postery takto tisknout, nicméně zpracování "per partes" by mělo předvedení v jednom celku zdařile simulovat.
Výbor ČSEtS si dovoluje požádat autory vystavujících v poslední době své postery na mezinárodních konferencích, aby je s sebou přivezli jako ukázku pro začínající studenty.
