|
| |
Mezinárodní etologická konference, celkem již 16. (XXVI. International Ethological Conference) se letos konala v Indii, ve městě Bangalore. Bangalore, hlavní město jihoindického státu Karnataka, je údajně jedno z nejhezčích indických měst. Přesto na Evropana zpočátku působí přinejmenším trochu nezvykle, často však přímo otřesně. Všude se střídá veliké bohatství s neuvěřitelnou chudobou. Městské ulice jsou velmi rušné, plné prachu a zápachu z nepřetržité kolony setrvale troubících aut, autobusů a tříkolek rikšařů. Na první pohled to vypadá, že zde neplatí žádný řád a pouhé přejetí ulice vyžaduje jistou dávku odvahy. Za městem se naopak život loudá rychlostí volského potahu. V této zemi má všechno svůj vlastní rytmus. Lidé nespěchají tak, jak jsme zvyklí. Žijí často ve veliké bídě, v podmínkách, které v Evropě vládly ve středověku a přesto většinou působí dojmem, že jsou se svým osudem smířeni a spokojeni.
Bohatství historických památek v Indii, zejména hinduistických a islámských, nelze vůbec v krátkosti popsat. Pro zoologa je však jistě ještě daleko zajímavější indická příroda. Bohužel jí v její původní podobě již mnoho nezbývá a indické národní parky si proto zaslouží nejvyšší pozornost. V neposlední řadě je nutné se zmínit o indické kuchyni, která je doslova vynikající a jídlo bylo vždycky světlým bodem našich dní. Poznat tuto podivuhodnou zemi pro nás byla obrovská zkušenost.
Konference se konala ve dnech 1-9.8.1999 v ***** hotelu Ashok. Její program zahrnoval každé dopoledne čtyři společné plenární přednášky, odpoledne pak probíhala v šesti paralelních sekcích, které byly organizovány jako krátké přednášky (20 minut včetně diskuse) nebo jako diskusní symposia. Témata plenárních přednášek byla následující: Sexuální selekce, neurofyziologie, kognitivní chování a učení, biorytmy, konservace, rodičovské chování samců a evoluční etologie. Úroveň přednášek značně kolísala. Vynikající byly například lekce A. Kacelnika nebo M.Taborského. Bylo přihlášeno také 133 plakátových sdělení. Na konferenci se sjelo celkem 388 lidí, což je ve srovnávání s poslední ICE konferencí ve Vídni dost málo. Konferenci ve vzdálené Indii si zřejmi nemohlo dovolit ani mnoho lidí z bohatých zemí. Naproti tomu se zúčastnilo celých 5 přednášejících z chudých Čech: Gudrun Illmannová, Marek Špinka, Dominika Vaňková, Jiří Porkert a Stanislav Lhota. Všichni samozřejmě díky získaným grantům a schopnosti přežít za minimum peněz.
Přestože musím indickou konferenci hodnotit po odborné stránce jako méně vydařenou, byla pro nás návštěva Indie nezapomenutelná. Příští konference se bude pořádat za dva roky v německém Tübingenu. Věřím, že její vědecká úroveň i účast na ní budou podstatně lepší. Ale Indie je Indie.