7. mezinárodní konference
"Rodens et spatium”
(Jan Robovský)
Od pondelí 10.7. od pátku 14.7.2000 hostilo biologické centrum v Ceských Budejovicích mnoho vedeckých kapacit, které se zabývají studiem hlodavcu. Konala se tu totiz 7. mezinárodní konference s názvem ,,Rodens et Spatium,,. Konference probehla s podporou Biologické fakulty Jihoceské univerzity a Ústavu ekologie krajiny AV CR. Úcastníci byli opravdu z celého sveta. Pocetne se silne prezentovala Evropa, ale ani Afrika a Asie nezustaly pozadu. Menší pocet vedcu prijel z Jizní Ameriky a Austrálie. Ze všech prispevovatelu do posteru a ústne prezentovaných príspevku pouze ctyri vedci zastupovali Severní Ameriku (jeden Kanadu, tri USA). Tento stav se tak lehce mohl stát predmetem konverzací na jednotlivých vecírcích. Nabízeno bylo nekolik hypotéz vysvetlující tuto situaci. Nekterí navrhovali, ze v Severní Americe a) je málo hlodavcu na studium b)je málo penez na navštívení konference c) jiné duvody (kazdý si muze vytvorit jistou hypotézu). Nelehkého úkolu organizovat konferenci se ujmul František Sedlácek, který se svými spolupracovníky udrzel zdravý chod konference. Pro obsaznost materiálu lze oznacit program za nabitý. Mimo vlastních referátu meli úcastníci moznost navštívit historické a prírodní krásy okolí, coz zvyšovalo ješte víc nabitost programu. Ke konci konference nekterí úcastníci s úsmevem poznamenali, ze by to ,,akorát chtelo více vyspat,,. Podle gest a mimiky obliceju na rozlucné ,,party,, usuzuji na znacnou spokojenost úcastníku.
Program konference se clenil do ctyr sekcí – Behaviour, Diversity in time and space, Population ecology and genetics, Applied ecology, physiology and morphology. Protoze tato zpráva o konferenci je urcena pro CSEtS, zmíním nekteré zajímavé príspevky ze sekce ,,Behaviour,,. V dalších sekcích byly neméne zajímavé informace, na to však není prostor. Upozorním, ze z této konference vzešel sborník príspevku, který by mel být k dispozici ve spolecné knihovne Biologické fakulty a biologických ústavu v Ceských Budejovicích.
Nejprve bych se ale zmínil o príspevku, který spadá do fyziologie. Do letošní etologické konferenci jsem netušil, ze u osmáka degu lze hovorit o prirozené ,,cukrovce,, - diabetes. Kupodivu není sám. Prirozenou diabetes má vlivem ultrastruktury bunek drene nadledvinek i africký hlodavec Psammomys obesus (Omari et all., Alzírsko).
Nyní uvedu nekteré etologické príspevky. Dr. Aisner (Izrael) popisoval chování sympatricky zijících populací krys (Rattus rattus) v lesích s odlišným slozením (Pinus halepeniss, Cupressus sempervirens). Nalezl u nich odlišné preference potravy a zpusoby stavby hnízda ( pod zemí, na zemi, v lidských príbytcích, v korunách stromu). Rozdílnost chování a jeho prenos spojený s ruznými zpusoby zivota dává do souvislosti s atributy kultury. Ucení probíhá z matky na potomstvo charakteristickou komunikací – kontakt ústa-ústa.
Fritzsche a Gattermann (Nemecko) odkrývají nekteré záhady zivota rypošu (v tomto prípade rod Cryptomys). U techto rypošu existuje bariéra proti incestu. Pro neco takového je potreba individuálního rozpoznávání jedincu. Proto byly zkoušeny jednotlivé smysly rypošu. Podle všech údaju se rozpoznávání nedeje zrakove, ale naopak urcite cichove a mozná i sluchove. V práci je zmínena eusocialita techto hlodavcu.
Ganem a kol. (Francie, Tunisko) proverovali preference dvou chromozomových ras u myší (Mus musculus domesticus). Výsledek ukázal ,,párovací efekt,,(byt slabý) ras, hlavne ve vztahu k poctu Robertsonových fuzí (spojení dvou akrocentrických chromozomu v metacentrický). Samice obou ras a samci s Rb. fuzí nevykazovaly zádné preference, zatímco samci se standartním typem chromozomového usporádání vykazovali preference k podobnému stavu u partnerky. U mládat bylo popsáno snízení preferencí vuci rodicum.
Za zmínku urcite stojí výzkum agresivity mezi dvemi rasami myši domáci - Mus musculus musculus a Mus musculus domesticus (Frynta a kol., Ceská republika). Byla zjištena vyšší úroven agresivity u M. domesticus a to u samcu. Naopak samci rasy M. musculus se chovali az mimorádne ,,mírumilovne,,. Samci z hybridní zóny mezi obemi rasami jsou stredne agresivní. Kupodivu agresivita je zrejme efektem matky. .Zdá se, ze Y chromozom nemá prímý vliv na efekt agresivity.
Príspevek o podzemním savci slepci (Spalax ehrenbergi) (Kimchi a kol., Izrael) ukázal, ze se zvírata snazí šetrit se svojí draze získanou energií. Slepec totiz pri hloubení systému chodeb obcas narazí na prekázku a aby se ,,vyhnul plýtvání energií,, jednoduše udelá obchvat a ,,má po starostech,,. Nakonec se zmíním o príspevku, který se zabývá ,,lysostí ci nahatostí,, rypoše lysého (Heterocephalus glaber) (Burda, Nemecko), i kdyz to bezprostredne s etologií nesouvisí. Na lysost rypoše se vymyslelo mnoho hypotéz od specializaci proti parazitum a nebo proti problémum s termoregulací. Na analogických prikladech nám bylo ukázáno, ze treba rypoši rodu Cryptomys taky parazity nemají a potíze s termoregulací taky ne a srst jim neschází. Podobných prikladu uvedl autor (Burda, Nemecko) vícero. Autor povazuje za vysvetlující faktor genetickou mutaci, která zpusobila ztrátu srsti, coz se cas od casu deje u mnoha druhu savcu. Tato mutace mela být fixována inbreedingem, který je dost typický pro rypoše lysého.
Tímto ukoncují malé ohlédnutí se za významnou a obohacující konferencí.
