Studiu exploračního chování (nebo také chování v ”open-field” testu) byla v historii laboratorního sledování chování zvířat vždy věnována velká pozornost. V komparativních studiích srovnávajícich explorační chování zvířat málo domestikovaných (či přímo odchycených z přírody) je cílem interpretovat nalezené mezidruhové rozdíly především ve vztahu k rozdílným ekologickým charakteristikám biotopů obývaných jednotlivými druhy.
V experimentálním prostředí (open-field test) jsme srovnávali explorační aktivitu osmi druhů hrabošů během šestiminutové testovací periody. Hraboši narození minimálně v druhé generaci v zajetí byli testováni pouze jednou ve věku 50-60 dnů. Celkem bylo hodnoceno 269 jedinců následujících druhů: M. agrestis (15m : 14f), M. arvalis (42 : 15), M. brandtii (16 : 9), M. fortis (21 : 15), M. guentheri (12 : 0), M. obscurus (14 : 9), M. oeconomus (28 : 23), M. socialis (21 : 15). Zvolena byla metoda volného exploračního testu, kdy je zvíře přeneseno ve vlastním boxu do experimentálního prostoru a je mu dáno na výběr, zda box opustí. Navíc má možnost se do něj kdykoliv vrátit. Během sledování se zaznamenávala frekvence a trvání 14 základních aktivit. Poněvadž jednotlivé aktivity během testovací periody nejsou navzájem nezávislé, byla pro odstranění těchto korelací provedena faktorová analýza (PCA). Proto místo porovnávání frekvencí a celkové doby trvání jednotlivých aktivit byly porovnávány nové proměnné (hlavní komponenty) vycházející z frekvencí a trvání těchto aktivit. Podobnosti mezi jednotlivými druhy byly znázorněny shlukovou analýzou (UPGMA). Nebyly prokázány signifikantní rozdíly mezi samci a samicemi žádného z testovaných druhů. Nebyly také prokázány žádné rozdíly mezi dvěmi skupinami, které sloužily (deset samců z jarních vrhů a deset samců z podzimních vrhů) k hodnocení vlivu odlišných částí sezóny na celkovou aktivitu. Proto se samci i samice a zvířata testovaná během celého roku hodnotila společně. Výsledky prokázaly zřetelné rozdíly v aktivitě mezi jednotlivými druhy (ppro hlavní komponenty < 0,008; One-way ANOVA) . Výsledné rozdíly a podobnosti v chování jednotlivých druhů byly porovnávány se dvěmi hypotézami. První byla založená na ekologických preferencích jednotlivých druhů. Hraboši byli rozděleni do dvou skupin: vlhkomilné (mokřadní) druhy a suchomilné (stepní) druhy. Druhá byla založena na příbuznosti jednotlivých druhů. Výsledné rozdělení překvapivě nekoresponduje s ekologickými typy, ale naopak mnohem více odpovídá hypotéze založené na příbuznosti jednotlivých druhů.