Poznámka k pojmu “motivace chování”

Velký počet definicí tohoto pojmu (MADSEN 1979, NAKONEČNÝ 1996, aj.) svědčí o jeho užitečnosti, ale i o obtížích s jeho celistvým uchopením.

Etologie člověka klade na motivaci velký důraz (Lát 1964). Cenným příspěvkem bylo zavedení termínu dílčí motivační stav (MADLAFOUSEK et al., 1981).

Při analýze chování třeba zohlednit pět (hlavních?) vlastností motivačního stavu (m. s.) organizmu, který je (podle nás) výsledkem interakce momentálních neuro-hormonálních poměrů a vnější (podnětové) situace, a který generuje aktuální chování:

1. kvalitativní, projevující se specifickou reaktibilitou na specifické podněty. Ta ovlivňuje i zaměření ch.apetenčního. (Mluvíme o ch. alimentárním, ch. sexuálním, aj.).
2. kvantitativní, též intenzitní,hovoříme někdy též o intenzitě vyladění.
3. strukturální, projevující se v časové strukturaci m. s. do relativně samostatných dílčích motivačních stavů, se specifickou senzitivitou k vnějším podnětům (např. chování sexuální: výběr partnera - fáze pretaktilní-taktilní-koitální; aj.).
4. syntetickou, odrážející spojitost mezi kauzalitou motivačního stavu (“proč vůbec?”) a jeho aktuální funkcí (“proč právě teď?”) v daném okamžiku.
5. hierarchickou, každý m.s.je součástí hypotetického hierarchického uspořádání motivačních stavů. Na nejvyšším místě je patrně ch.sebezáchovné.(Chování některých psychotických pacientů přímo nabízí myšlenku o jakémsi “zborcení” takovéto hierarchie).

Nepřímou mírou intenzity m. s. bývá často aktivita jedince, jejíž hraniční formy (hypo-, hyper-) jsou za aktuálních okolností stále adaptivní. Oboustranné překročení určité hranice (viz Obr. l) však lze pokládat za suspektní. Když hypoaktivita začíná ohrožovat jedince (těžká deprese), či násilná hyperaktivita ohrožuje jedince jiného (agrese) - hovoříme o patologii chování. Krajním vyjádřením této intenzitní stránky je suicidium (u deprese) a homicidium (u agrese). V našem pojetí tedy lze na pojmy -agrese- a -deprese- pohlížet jako na deskripci i n t e n z i t n í složky aktuálního motivačního stavu organizmu.

Literatura:

Lát, J.: Problematika motivace v pojetí reflexní teorie, behaviorismu a etologie. Čs. Fyziol. 1964; 13:316-331.

Madlafousek, J., Žantovský, M., Hliňák, Z., Kolářský, A.: Sexuální chování jako komunikační proces, jímž se realizuje systém dílčích motivačních stavů. Čs. Psychiat. 1981; 77: 377-384.

Madsen, K. B.: Moderní teorie motivace. Praha, Academia 1979.

Nakonečný M.: Motivace lidského chování. Praha, Academia 1996.