Ovlivnění reprodukce jelena evropského (Cervus elaphus) změnami populační hustoty

Marek Fiala1 a Luděk Bartoš2
1Katedra zoologie - oddělení ekologie a etologie, PřfUK, Praha
2Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha 10 - Uhříněves

Na populačních datech nasbíraných za patnáct let (v období 1972-1981 a 1993-1997) výzkumu populace bílé formy jelena evropského (Cervus elaphus) v Žehušické oboře jsme studovali změny, ke kterým dochází v reprodukčním chování tohoto druhu pri změnách populační hustoty.

Zameřili jsme se na změny ve dvou hlavních obdobích během reprodukčního chování, kterými jsou u tohoto druhu: 1. období říje a 2. období porodu a dále nás zajímalo, jak se zmeny v populační hustote projevily na 3. mortalite kolouchů.

  1. Výsledky naší analýzy ukázaly, že doba trvání říje se v Žehušicích zkracovala v souvislosti se zvyšujícím se počtem samců, byla zde zřetelná tendence k pozdějšímu začátku tvorby a obhajoby harému a docházelo ke zkracování periody od prvního zaznamenaného troubení do utvoření prvního harému. Protože troubení má význam během říjných soubojů, výsledek naznačuje, že se samci pravděpodobne snažili v době snížené sociální stability co nejméne upoutat pozornost svých soků tím, že začínali troubit co nejpozději a zároveň si šetřili síly na dobu, kdy říje v oboře vrcholila a kdy je pravdepodobnost koncepce laní nejvyšší.
  2. Rozsah období porodu se zkracoval s nárůstem počtu samců a zvyšováním nestability. Toto zkrácení by mohlo být důsledkem spontánní synchronizace ovulačních cyklů samic behem říje v souvislosti s nárůstem počtu samců v oboře, kteří tak mohli stimulovat reprodukci samic. Vlivem synchronizace laní a zabřeznutím během prvních ovulačních cyklů by se dalo očekávat zkrácení a celkové uspíšení období porodu, což by mohlo vést ke snížení úmrtnosti kolouchů v zimním období. Zkrácení období porodů v obore Žehušice však bylo dáno predevším posunem data prvního porodu, což znamená, že se porody sice synchronizovaly, ale zároveň se celá porodní perioda opožďovala, což mohlo být důsledkem sociální frikce mezi samicemi v souvislosti se zvýšením jejich počtů. Opožďování data porodu obecně ovlivňuje přežívání kolouchů negativne. To také potvrdila následná analýza závislosti procenta uhynulých kolouchů na načasování porodů. Čím menší bylo rozpětí porodů v oboře a čím později byl zaznamenán první porod, tím vyšší procento kolouchů uhynulo během následujícího roku. Nárůst počtů zvířat v oboře tak může odrážet odlišné strategické zájmy obou pohlaví.
  3. Zvýšený úhyn kolouchů byl také korelován s nárůstem počtu samců a zvyšováním nestability, což mohlo být způsobeno zvýšenou kompeticí o zdroje v uzavřené oboře a částečně také zvýšenou pravděpodobností infanticidního chování samců.