Potravní chování jezevce lesního (Meles meles)

Vítězslav Bičík, Tomáš Matyáštík a Vladimír Baday Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Olomouc

Výzkum naší největší lasicovité šelmy, jezevce, probíhal na lesní chatě v polesí Cvilín u Krnova v letech 1997 - 98. Mladého samce jsme získali na základě potřebných povolení odchytem v prostoru vojenských lesů v polesí Libavá a dvě mladé samice ve věku 6 týdnů z brněnské zoologické zahrady.

U všech tří chovaných jezevců jsme se snažili, aby došlo pouze k částečnému ochočení a habituaci na autory tohoto sdělení. Mohli jsme se pak pohybovat v blízkosti jezevců a monitorovat jejich chování ve volné přírodě, kde vykazovali přirozené vzorce chování. Soumračná a noční aktivita všech tří jedinců byla převedena na aktivitu denní a soumračnou, abychom mohli provádět pozorování potravního chování v plném rozsahu. Jezevci byli přikrmováni pouze minimálně. Byl jim však umožněn každodenní výběh do volné přírody, kde se stali při získávání potravy soběstační. Registrovali jsme tak poměrně detailně jak skladbu jejich potravy, chování při jejím získávání, tak částečně i její kvantitu.

Z analýzy našich pozorování vyplývá, že jezevec preferuje energeticky bohatou živočišnou potravu. Některé fyziologické a morfologické znaky (např. rozšířené korunky stoliček, anatomie a funkce střeva) mu umožňují konzumovat i potravu rostlinnou, která může zejména v podzimním období převažovat (jsou to zejména švestky, hrušky, maliny, třešně, angrešt, ostružiny, rybíz, jahody, plody dřínu, vlašské ořechy, semena kukuřice, semena některých obilovin aj.)

Živočišnou potravu tvoří především ty druhy, které

nemají schopnost uniknout (např. mláďata králíků, která nejsou schopna opustit doupě, mláďata a vejce ptáků hnízdících na zemi či vypadlá z hnízda, plazi lovení v noci, kdy nejsou aktivní aj.);
mají většinou malé rozměry (kromě uhynulých, zraněných či nemocných zvířat);
mají vysokou denzitu na relativně malé ploše, čímž je kompenzován jejich malý rozměr (žížaly, larvy, kukly i imaga vos, plži, larvy a imaga různých druhů brouků včetně těch, kteří se vyvíjejí na mršinách aj.).

Pozoruhodný je způsob získávání larev vos, která mají hnízda pod zemí. V letním období jezevec tato hnízda registruje, začne je však postupně vyhrabávat během krátké doby až v období prvních přízemních mrazíků, kdy poklesne aktivita dělnic a nehrozí mu nebezpečí masového napadení dělnicemi. Jde o naučené chování se schopností tvorby určité mentální prostorové mapy.

Jezevec lesní se může stát do jisté míry regulátorem drobných hlodavců, zejména hraboše polního, kterého dovede pomocí vynikajícího čichů snadno pod zemí zjistit a rychle obratně vyhrabat. V lesních ekosystémech je jeho důležitou kořistí norník rudý, zvláště při přemnožení. Zmocňuje se i větších zvířat, která jsou oslabená, zraněná nebo nemocná a plní tak v naší přírodě i významnou sanitární funkci.