Abstrakta z konference ČSEtS 2006

Predikce vztahu k člověku u mladých koní  

Radka Tykalová, Jitka Víchová, Jana Dubcová, Pavlína Pavlišová,
Katedra zoologie, PřF UK, Viničná 7, 12844 Praha 2
Oddělení etologie, VÚŽV, Přátelství 815, 10401 Praha Uhříněves
Biologická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, 37005 České Budějovice 4

Dobrý vztah koně k člověku usnadňuje pracovní využití koní a manipulaci s nimi. Testovali jsme dva faktory, u nichž předpokládáme, že vztah koní k člověku ovlivňují: věk při odstavu a paternitu. Testovali jsme následující hypotézy: 1) Hříbata budou mít lepší vztah k člověku po odstavu než před odstavem; 2) Dříve odstavená hříbata budou mít lepší vztah k člověku než hříbata odstavená v pozdějším věku; 3) Hříbata po stejném otci budou mít obdobný vztah k člověku. Předpokládáme, že uměle odstavená hříbata mají těsnější kontakt s člověkem, protože péče matky je částečně nahrazena člověkem (krmení, ošetřování, vodění na pastvu). Čím dříve jsou hříbata odstavena, tím lepší vztah k člověku by si měla vytvořit. Rozdílné chování koní podle příslušnosti k otci je rozšířeným tvrzením chovatelů. V Hřebčíně Napajedla, a. s. jsme pozorovali 25 hřebečků a 26 klisniček anglického plnokrevníka po sedmi otcích v průběhu tří období jejich života: před odstavem (BW, VII/2003; skupina matek s hříbaty); krátce po odstavu (AW1, XII/2003; smíšená skupina hříbat) a později po odstavu (AW2, IV/2004; hříbata rozdělena podle pohlaví; odstav proběhl ve věku 172-229 dnů). Hříbata byla v kontaktu s člověkem pouze během běžného provozu ve stájích. Reakce koní na pozorovatele (neznámou osobu) byla zaznamenávána během pobytu ve stáji a klasifikována na stupnici od 1 do 3 (1: přátelský a aktivní přístup k člověku; 3: hříbě se aktivně vyhýba/brání kontaktu s člověkem; 2 pasivní přijímání přítomnosti člověka). Lepší vztah k člověku byl zjištěn v obou pozorováních po odstavu oproti vztahu před odstavem (BW*AW1, p<0.01, BW*AW2, p<0.05, Cochran-Mantel-Haenszel test). Některá hříbata však změnila svůj vztah k člověku ze 3 na 1 a naopak. Dříve odstavená hříbata vykazovala mírně lepší vztah k člověku těsně po odstavu (BW*AW1: r = -0.26, p<0.05), ovšem tento vztah již nebyl patrný později po odstavu (AW2). Hříbata také vykazovala rozdílný vztah k člověku podle paternity (p<0.05, Cochran-Mantel-Haenszel test). Závěr: Vztah k člověku vytvořený během prvních měsíců života byl dočasně posílen krátce po odstavu, kdy se hříbata vyrovnávají se ztrátou matky. Člověk tedy zřejmě v tomto období hříběti částečně supluje matku. Příslušnost k otci může pomoci predikovat vztah jeho potomků k člověku, jak předpokládají chovatelé.

Klíčová slova: kůň; vztah k člověku; odstav; vliv otce