Abstrakta z konference ČSEtS 2006

Vliv parzita Toxoplasma gondii na lidské chování - ohlédnutí po 15 letech  

Jaroslav Flegr
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Viničná 7, 128 44 Praha 2

Manipulační hypotéza předpokládá, že řada parazitů ovlivňuje chování hostitele a tím zvyšuje pravděpodobnost svého přenosu. Tradičním modelem pro studium manipulační hypotézy je dvouhostitelský prvok Toxoplasma gondii. Tato střevní kokcidie se potřebuje dostat z mezihostitele, například hlodavce, do svého definitivního hostitele kočkovité šelmy. Je známo, že infikované myši a krysy vykazují řadu behaviorálních změn, které by mohly zvyšovat pravděpodobnost ulovení nakažené myši kočkou. Toxoplasmou je celosvětově nakaženo zhruba 30 % lidské populace. Nákaza ve svém latentním stádiu nemá zpravidla žádný vliv na zdravotní stav člověka, cysty však přetrvávají v tkáních nakažených osob do konce života. Od roku 1992 v naší laboratoři sledujeme, zda latentní toxoplasmosa ovlivňuje i psychiku, chování a vzhled nakažených osob. V celkem devíti z jedenácti nezávislých studií se nám podařilo pomocí Cattellova 16 PF dotazníku prokázat rozdíly v některých psychologických faktorech. Nakažené ženy vykazovaly větší afektothymii a větší sílu superega, nakažení muži naopak nižší sílu superega, vyšší protensi a někdy i nižší afektothymii. Dvě ze tří provedených studií rovněž prokázaly nižší Cloningerův faktor vyhledávání nového. Behaviorální pokusy provedené zatím pouze na souboru studentů ukázaly, že obdobné rozdíly mezi infikovanými a neinfikovanými osobami je možno zjistit i v chování. Infikované ženy jsou srdečnější, svědomitější, více dbají o svůj zevnějšek a oblečení, zatímco infikovaní muži se chovají přesně opačně. Behaviorální rozdíly lze prokázat i pomocí experimentálních her. Ve hře Diktátor jsou nakažení muži méně kooperativní. Pro ženy nebyly rozdíly v kooperativitě signifikantní. Všech šest dosud provedených studií prokázalo, že infikované osoby dosahují horších výsledků v testech psychomotorické výkonnosti. To by mohlo vysvětlovat i výsledky studie případů a kontrol, které ukázaly, že nakažené osoby vykazují zhruba 2,6krát vyšší riziko autonehody, než osoby zdravé. Výsledky jediné zatím provedené studie ukazují, že nakažené osoby (muži i ženy) mají nižší poměr 2. a 4. prstu, což je parametr, který by měl korelovat s hladinou steroidních hormonů v průběhu embryogeneze. Nakažení muži jsou navíc vyšší a na fotografiích jim ženy přisuzují vyšší hodnoty dominance a maskulinity. O mechanismu vzniku pozorovaných rozdílů zatím víme dosti málo. Vzhledem k tomu, že řada rozdílů se s délkou nákazy prohlubuje nebo jejich intenzita alespoň koreluje s hladinou protilátek, je pravděpodobné, že jsou indukovány nákazou, nikoli že by jejich existence nákaze předcházela a zvyšovala její pravděpodobnost. Pokusy na hlodavcích i charakter některých pozorovaných psychologických změn u člověka naznačují, že by zde důležitou roli mohla hrát zvýšená hladina neurotransmiteru dopaminu. Významnou roli patrně hrají i pohlavní hormony, u mužů konkrétně testosteron. Zatím však není jisté, zda rozdíly v hladině testosteronu, nedávno naměřené ve slinách infikovaných mužů a žen a schopné vysvětlit rozdíly v poměru délek prstů, v dominanci a maskulinitě a tělesné výšce mužů, nákaze předcházejí, nebo ji až následují. Není ani jisté, které z pozorovaných rozdílů jsou produktem účelové manipulační aktivity parazita a které jsou jen vedlejším projevem patologických procesů probíhajících v nervové tkáni hostitele. Vzhledem k tomu, že snížení faktoru vyhledávání nového jsme prokázali v jediné provedené studii i u osob nakažených cytomegalovirem, tj. virem nepřenášeným predací, ale přímým kontaktem, lze usuzovat, že zvýšená hladina dopaminu by mohla být indukována interleukinem 2 produkovaným v infikované mozkové tkáni v důsledku zánětlivých procesů. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina dopaminu hraje roli i při vzniku některých forem schizofrenie, mohly by naše výsledky vysvětlovat v mnoha studiích prokázanou asociaci mezi schizofrenií a toxoplasmosou. Třebaže náš výzkumný projekt začal jako studium manipulační hypotézy na modelu člověk-toxoplasma, získané výsledky ukazují, že latentní toxoplasmosa, považovaná doposud za neškodné onemocnění, může ve skutečnosti představovat velmi závažné zdravotní riziko.

Klíčová slova: Mmanipulační hypotéza, parazit, psychika, Toxoplasma