Abstrakta z konference ČSEtS 2006

Faktory ovlivňující mužskou žárlivost a její projevy  

Kateřina Klapilová, Jan Havlíček, Barbara Husárová, Weiss Petr
Sexuologický ústav 1.LF UK,Apolínářská 4,Praha 2, ČR 2,3

Cíl: Intenzita žárlivosti muže a výskyt typů chování mate-retention (udržování partnerky v partnerství) je ovlivňována řadou faktorů. Cílem studie bylo testování faktorů inspirovaných odbornou literaturou (např. nevěra partnerů, pravděpodobnost budoucí nevěry partnerky, rozdíly v sexuální a partnerské satisfakci mezi partnery či rozdíl v atraktivitách partnerů) a interpretovat výsledky v kontextu evoluční psychologie. Design a metody: Formou kvalitativního výzkumu (kladení otevřených otázek) byl vytvořen kompletní přehled typů chování v nastíněných konfliktních situacích.Výpovědi byly získány ve formě observačních dat (observational data) od 148 žen a formou vlastní výpovědi (self report data) od 80 mužů. Současně byly na 7 bodové škále sledovány relevantní faktory. K testování výsledků byly použity převážně neparametrické statistické metody (Kendallova korelace, Mann-Whitneyův dvouvýběrový test). Výsledky: Celkem 36 identifikovaných kategorií chování se obsahově rozštěpilo na dvě hlavní skupiny – taktiky preventivní, které se objevovaly jako strategie udržování dlouhodobého partnera pomocí zvyšování jeho spokojenosti v partnerství a taktiky reaktivní, které se objevovaly jako bezprostřední reakce na ohrožení partnerství ze strany třetí osoby. Intenzita žárlivosti muže silně korelovala s postojem respondenta k žárlivosti, vnímáním vyšší atraktivity partnerky a negativně s vnímáním partnerčiny sexuální a celkové spokojenosti v partnerství. V souvislosti s hodnocením pravděpodobnosti vlastní nevěry v budoucnosti a vlastní sexuální a celkové spokojenosti v partnerství se objevila ve výpovědi žen také silná negativní korelace. Mezi nejzajímavější statisticky významné výsledky patří silná provázanost mezi mužskou žárlivostí a výskytem převážně preventivních taktik chování, která se objevuje v rámci vlastních výpovědí mužů. Ženy naopak hodnotí muže s vysokým výskytem těchto typů chování jako méně žárlivé. Ve výpovědi mužů je dále intenzita žárlivosti nejvíce spojována s výskytem vnitřních myšlenkových procesů (emoce, myšlenky). Závěr: Většina výsledků studie potvrzuje funkčnost žárlivosti jako adaptivního mechanismu, neboť vyšší intenzity žárlivosti se objevují právě v souvislosti s faktory, které silně korelují s výpovědí žen o pravděpodobnosti nevěry partnerovi v budoucnosti. Zdá se, že muži investují svou snahu o udržení partnerky spíše do dlouhodobějších taktik, které pomáhají zvyšovat partnerčinu spokojenost v partnerství a snižují pravděpodobnost její budoucí nevěry. Nejsou takto navíc hodnoceni partnerkou jako žárliví, což by podle literatury mohlo ukazovat na jejich slabší pozici v partnerství.

Klíčová slova: mužská žárlivost, mate-retention, ženská nevěra