Abstrakta z konference ČSEtS 2006

Vliv raného ustájení selat na jejich stresovou reakci před odstavem a v období výkrmu  

Helena Chaloupková, Gudrun Illmannová, Kristýna Bělská
Výzkumný ústav živočišné výroby, odd. etologie Přátelství 815, 104 00 Praha 10 Uhříněves

Je známo, že podmínky ustájení během rané ontogeneze mohou negativně ovlivnit chování zvířat, například jejich schopnost zvládnout stres. Sledovali jsme vliv raného ustájení selat na jejich schopnost vyrovnat se se stresem v období před odstavem a během výkrmu u 29 vrhů. Porovnávali jsme dva typy komerčního ustájení, standardní porodní klec (SK) bez podestýlky, 4.0 m2 vs. obohacená porodní klec (OK) s podestýlkou, 4.9 m2 a jako kontrolu jsme použili obohacený porodní kotec (OPK) s podestýlkou, 6.4 m2. Ustájení po odstavu bylo pro všechna prasata stejné. Předpokládali jsme, že prasata ze SK budou více stresována během testů jak před odstavem, tak i v období výkrmu ve srovnání s jedinci z obohaceného ustájení. Z každého vrhu jsme vybrali nejlehčího a nejtěžšího kastrovaného kanečka a prasničku. Krátce před odstavem ve věku 4 týdnů byla selata individuálně testována v isolačním testu a druhý den v testu s člověkem po dobu 3 minut. Testy byly opakovány ve stejné experimentální místnosti v období výkrmu ve věku 3 a 6 měsíců. Silnější stresovou reakci určoval vyšší výskyt vysokofrekvenční stresové vokalizace (kvičení), více lokomoční aktivity a méně kontaktů s člověkem. Data byla statisticky zpracována v programu SAS, procedurou Mixed Model a Genmod. Výsledky ukázaly, že rané ustájení selat ovlivnilo chování selat během testů ve věku 4 týdnů. Selata ze SK více vokalizovala (GENMOD; χ2(2)=8.72, p<0.05), více se pohybovala (GLMM; F(2,19.4)=4.15, p<0.05) a také měla více kontaktů s člověkem (GENMOD; χ2(2)=5.96, p<0.05) než selata z OPK. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl mezi selaty ze SK a OK. Ustájení selat před odstavem ovlivnilo stresovou vokalizaci prasat ve věku 3 měsíců. Prasata pocházející ze SK kvičela méně než prasata z OPK (GENMOD; χ2(2)=8.46, p<0.05). V souladu s naší hypotézou, SK-selata ve věku 4 týdnů měla silnější stresovou reakci díky zvýšené stresové vokalizaci a lokomoci, ale v rozporu s hypotézou zároveň více kontaktovala člověka ve srovnání se selaty z OPK. Dlouhodobý vliv ustájení v raném období na chování prasat v pozdějším věku nebyl potvrzen, protože jsme nalezli pouze jeden signifikantní parametr a to pouze ve věku 3 měsíců.

Klíčová slova: prase; ustájení; stres; vokalizace; behaviorální testy