Abstrakta z konference ČSEtS 2006

Rádl, Dexler a mluvící koně. Zapomenutá kapitola z dějin výzkumu chování v Čechách  

Marco Stella, Stanislav Komárek,
Katedra Obecné antropologie FHS UK, U kříže 10, Praha 5 Jinonice, 158 00, ČR

Na počátku 20.století se zoopsychologie zabývala na dnešní poměry zvláštní problematikou – „mluvícími“. „počítajícími“ i jinak antropomorfizovanými zvířaty, obzvláště koňmi a psy. K nejznámějším případům patří tzv. „elberfeldští koně“, hřebec „Chytrý Hans“ či Ralf, „pes mannheimský“. V prvních 35ti letech 20.století lze napočítat na 80 zdokumentovaných případů zvířat jevících známky lidských mentálních schopností. Tyto kazuistiky a posléze i podrobně prováděný výzkum dotyčných jedinců rozdělili zoopsychologickou, psychologickou i biologickou obec na dva nesouhlasné tábory (na zastánce a odpůrce těchto schopností u zvířat). Hranice obou táborů částečně kopírovala rozhraní darwinismus-jiné teorie vzniku živého. Zcela opomenutý je přínos českých vědců do této diskuze. Zásadní měrou do sporu zasáhl přední český biolog, filosof a historik vědy Emanuel Rádl (1873-1942) a profesor pražské německé Karlovy Univerzity, ředitel pražského německého veterinárního institutu Hermann Dexler (1866-1931), který se osobně účastnil i experimentů se zmíněnými zvířaty (jako zastánce darwinismu jej experimenty o údajných schopnostech zvířat nepřesvědčily). Spor přesahoval zdaleka vědeckou sféru- těšil se i značnému zájmu veřejnosti, jak v českých zemích, tak i jinde ve světě. Právě na poli této kontroverze se profilovala i klasická etologie jako srovnávací, evoluční výzkum chování - v tomto sporu mj. hrál svou roli i Otto Koehler (1889-1974), jeden z praotců evolučního výzkumu chování a inspirátor a učitel Konrada Lorenze. Tradice české zoopsychologie je obecně podceňována – zatímco Rádl je znám spíše jako filosof a historik vědy, ačkoliv vědeckých prací včetně prací zabývajících se výzkumem chování publikoval značné množství, Dexler (a mnozí další) jako výzkumník chování zapadl zcela. Příspěvek by se měl na základě zapomenutých archivních zdrojů a odborné literatury částečně pokusit o rehabilitaci tradice českých protoetologických a zoopsychologických výzkumů před 2. světovou válkou.

Klíčová slova: dějiny etologie, Emanuel Rádl, Hermann Dexler, zoopsychologie