Tato práce je součástí projektu, který se zabývá mateřským chováním skotu, jeho vlivem na růst a chování telete a souvislostí s jinými charakteristikami jedince, jako je sociální postavení ve skupině, hladina kortizolu a náhodná asymetrie tělesné stavby.

Veškerá pozorování jsou prováděna ve stádě skotu bez tržní produkce mléka, které má v současnosti 32 dospělých krav a jalovic (24 krav plemene gasconne + 8 krav s různým podílem krve mléčných plemen) a 18 telat různého věku.

Hierarchie stáda byla stanovena v době před prvním otelením. Zvířata byla sledována 8 - 10 hodin týdně, celková doba pozorování činila cca 30 hodin. Zaznamenány byly tyto prvky agonistického chování: "trkání" – jedna kráva čelní stranou hlavy udeří druhou a ta pohybem, nebo změnou původního pohybu ustoupí, "hrozba" – jedna kráva se přiblíží čelem, nebo skloní hlavu směrem k druhé a ta ustoupí, "ohnání horizontálním pohybem hlavy" kdy druhá kráva ustoupí, "uhýbání" – při pohybu první krávy směrem k druhé, tato ustoupí (bez náznaku hrozby, či trkání). Pokud byly útoky mezi konkrétními dvojicemi vždy pouze jednostranné, byla první označena v této dvojici za dominantní, v případě oboustranných, útoků byl vztah označen za nevyjasněný stejně jako v případě kdy mezi dvojicí zvířat neproběhly žádné interakce. Ke každému zvířeti byl vypočítán tzv. dominanční index DI = D/D + S, kde D = počet párů, kde byl jedinec dominantní, S = počet párů, kde byl jedinec submisivní. Celkem bylo zaznamenáno 718 interakcí u 561 možných dvojic zvířat. Počet vyjasněných vztahů z celkového počtu je 56 %. Na základě prvních výsledků lze říci, že hierarchie stáda není lineární. Nejnižší dominanční index byl stanoven u jalovic (0 - 0,261) a dále u krav s podílem krve mléčných plemen (0 - 0,462). Velké individuální rozdíly byly zaznamenány také v počtu interakcí.

Sledování mateřského chování matky provádíme vždy 3, 14 a 45 den věku telete. Do 45 byla použita metoda intervalového snímkování, kdy byla každou celou minutu zaznamenána vzdálenost a aktivita matky a telete, jejich vzájemná orientace a další prvky mateřského chování, jako je olizování, specifická vokalizace atd. Dále byla zaznamenána všechna kojení, jejich průběh a způsob ukončení., hravé chování telete a strategie při vzniku vzájemných interakcí. 90 a 180 den po porodu bude metodou fokálního zvířete zaznamenáno pouze kojení, vznik interakcí mezi matkou a teletem. Při odstavu telete ve věku 7 - 8 měsíců bude bodovou stupnicí ohodnoceno chování matky a u matky i mláděte bude stanovena hladina kortizolu pro zjištění úrovně stresového zatížení. Práce byla zahájena v lednu 2000, proto jsou k dispozici zatím pouze dílčí výsledky.