Analýza hravého chování selat domácího prasete a selat – kříženců domácího a divokého prasete

E. Šmídová¹, M. Špinka², F. de Jonge³ a G. Illmannová³ ¹Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice ³Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha – Uhříněves ³Wageningen Agricultural University, Nizozemí

Cílem práce bylo zjistit

zda se liší hravé chování domácích selat a selat – kříženců domácího a divokého prasete
vliv pohlaví na hravé chování a volbu partnera ke hře
vliv hmotnosti selete v rámci vrhu na hravé chování a volbu partnera ke hře

Bylo sledováno pět vrhů kříženců domácího a divokého prasete a pět vrhů domácích selat od těchtýž matek, které byly jeden rok připuštěny kancem prasete domácího a druhý rok divočákem. Z videonahrávky pořízené pátý nebo šestý den po porodu jsme analyzovali pět minut intenzivní hry v každém vrhu. U čtyř fokálních selat v každém vrhu (vždy nejlehčí samička a samec, nejtěžší samička a samec) bylo zaznamenáváno 17 prvků lokomoční a sociální hry a všechny sociální interakce, jejich trvání a výsledek (vítězství, prohra, nerozhodně, přerušení). Celkem jsme vycházeli z 3706 záznamů. Četnost prvků byla vyhodnocena analýzou kovariance, kdy genotyp vrhu, hmotnost selete a pohlaví selete byly fixními efekty, identita prasnice a rok pozorování náhodné efekty a velikost vrhu kovariátem. Při vyhodnocení preference pohlaví partnera jsme použili ?² test pro čtyřpolní tabulky. Při vyhodnocování preference partnera vzhledem ke hmotnosti bylo v každém vrhu párovým t-testem porovnáno, zda váha partnerů těžších fokálních selat se liší od partnerů lehčích fokálních selat.

Hravé chování selat-kříženců a selat domácího prasete se nelišilo v repertoáru prvků, ani v jejich četnosti, ani v parametrech sociálních interakcí, se dvěma vyjímkami: kříženci měli v průměru delší vzájemné interakce (p < 0,0013), domácí selata sociální hru naopak častěji přerušovala (p < 0,0051). Samci a samičky se od sebe v hravém chování také nelišili, s vyjímkou toho, že průměrná délka interakce byla statisticky významně delší u samců (p < 0,0121) a samci měli tendenci častěji se jako třetí přidávat k selatům, která se již účastnila interakce (p < 0,0326). Také relativní hmotnost selete v rámci vrhu neměla na hru podstatný vliv, kromě dvou případů: v hravých sociálních interakcích vítězili signifikantně častěji těžší jedinci (p < 0,0078) a těžší zvířata vykazovala tendenci k delším interakcím (p < 0,0414). Výběr partnera ve hře nebyl ovlivněn ani pohlavím ani hmotností.

Výsledky ukazují, že

hra byla domestikací ovlivněna jen minimálně
vliv pohlaví a hmotnosti selete v rámci vrhu na hru je překvapivě malý, hra je ve vrhu velmi rovnoměrně rozložena
délka hravých sociálních interakcí a způsob jejich ukončení jsou nejcitlivějším parametrem hry, a proto bude průběh těchto interakcí podrobně analyzován v navazujících studií.