V současné době v zemích s vyspělým chovem hospodářských zvířat převládají v ustájení kojících prasnic klecové systémy. Vedle výhod je velkým problémem omezení volného pohybu, přirozeného chování a tím zajištění welfare zvířat. Cílem přednášky je posoudit vliv ustájení kojících prasnic na vývoj agonistického chování na základě literatury a popsat postup dalších experimentů.

Ontogeneze agonistického chování se může nazývat jako socializační perioda. Během prvního týdne věku dochází k prvním sociálním kontaktům jako jsou naso-nasální kontakty mezi selaty, hravé chování a krátké agonistické interakce. Na základě jedné z hypotéz se hravé chování považuje za nácvik budoucího agonistického chování. Se zvyšujícím se věkem selat roste i doba fyzických interakcí, při kterých se selata učí adekvátně reagovat na dominantní a submisivní chování. Vlivem toho se vytváří hierarchie, kde submisivní selata respektují dominantní jedince a výsledkem jsou těsné vztahy mezi zvířaty, které zajistí klid ve skupině (Schouten, 1986).

U selat z “chudého” prostředí se intenzita agonistického chování rozvíjela až po druhém týdnu. To může být vysvětleno tím, že doba fyzických kontaktů byla kratší, protože docházelo často k rychlému přerušení, buď naražením do překážky nebo do jiného selete (Schouten 1986). Následkem toho se selata nenaučila správným prvkům dominantního a submisivního chování, a proto se sociální interakce staly pro selata nepředvídatelné a nekontrolovatelné. Je to například souboj bez předchozího výhružného chování nebo nerespektování submisivity oponenta a pokračování v útoku. Tato selata jsou neustále vystavována stresu, a proto u nich může docházet ke vzniku sociálního stresu. Sociální stres se může definovat jako sociálně vyvolané chování a fyziologické poruchy při neustálém působení stresorů. Hlavně u submisivních jedinců byl naměřen zvýšený obsah kortizolu v krvi, nižší hmotnostní přírůstek a opožděný nástup pohlavní dospělosti (De Jonge, 1996).

Na základě těchto poznatků bude zkoumán vliv ustájení kojících prasnic se selaty na jejich chování během laktace a celého výkrmu. Detailně bude pozorována ontogeneze agonistického chování a hra.

Literatura:

de Jonge F H, Bokkers E A M, Schouten W P G and Helmond F A, 1996. Rearing piglets in a poor enviroment: developmental aspects of social stress in pigs. Physiology & Behavior 60: 389-396.

Schouten W G P, 1986. Rearing condition and behaviour in pigs.