Říjné souboje samců jelenovitých vedou často ke zranění, případně i k zabití některého z účastníků. U jelena evropského (Cervus elaphus) byla popsána taktika, kterou v říji samci používají tak, aby dokázali co nejlépe odhadnout soupeřovu sílu a kondici a tím také svou šanci na vítězství v případném souboji (Clutton-Brock et al. 1989, Anim. Behav. 27: 211-225).

Cílem studie bylo zjistit, zda podobnou taktiku používají také samci daňka skvrnitého (Dama dama). V průběhu říje 1999 bylo sledováno bojové chování samců daňka skvrnitého v oboře Březka. Celkem bylo získáno 205 záznamů o střetnutí mezi dvěma samci. Ve 31% případů (n = 155) začalo střetnutí tím, že alespoň jeden ze soupeřů rochal. V 57% (n = 89) případů, kdy bylo střetnutí zahájeno rocháním, přešli soupeři do paralelního pochodu a v 61% (n = 51) z těchto případů přešel pochod do souboje. Pokud po rochání nenásledoval paralelní pochod (n = 66), došlo k souboji jen v 17% (n = 11) případů z toho.

Když střetnutí nebylo zahájeno rocháním (n = 50), přešli samci do paralelního pochodu ve 26% (n = 13) případů a z toho jen v sedmi případech došlo k souboji (54% případů paralelního pochodu). Pokud samci, kteří zahájili střetnutí bez rochání nepřešli do paralelního pochodu (n = 37), došlo k souboji v devíti případech (24% případů bez paralelního pochodu).

Pokud není zvažován průběh střetnutí, došlo souhrnně z celkového počtu 205 střetnutí k souboji v 39% (n = 81), zatímco v 61% (n = 124) se soupeři souboji vyhnuli.

Výsledky jsou interpretovány tak, že stejně jako samci jelena evropského, také samci daňka skvrnitého používají účinnou taktiku, která vede k minimalizaci možnosti zranění při bojovém střetnutí v říji.